"V současné době se v Česku objevují tequily, které se svou kvalitou vyrovnají i starým koňakům. Pijí se z podobných skleniček jako koňak a jsou také tak ceněny," řekl barman z pražského hotelu Alcron Roman Vágner.
Lidé vyhledávají kvalitu
Upozornil, že kvalitní tequila dobře chutná sama o sobě. "Zatímco v minulosti se využívala ani ne tak pro chuť jako spíše kvůli módnímu trendu, nyní lidé vyhledávají kvalitní druhy," uvedl. Upozornil, že stoprocentní destilát z agáve je lahodný a vyhledává se právě pro jemnou chuť. Zraje v dubových sudech a vyznačuje se medovou barvou. Právě takzvaná zlatá tequila je vnímána jako luxusnější a kvalitnější nápoj než je její "stříbrná" obdoba.
Z tequily blanco, která je uložená 60 dní až 12 měsíců v dubových sudech, se po jejím zrání stane tequila "reposado". Pokud je tequila uložená v dubových sudech více než jeden rok, vzniká nápoj s označením "anejo".
Dlouhá cesta tequily
Tequila má pak své jedinečné vlastnosti a vyváženou měkkou chuť, ve které jsou patrné stopy vanilky, skořice a koření.
Podle Vágnera prodělala tequila dlouhou cestu k prodeji na zahraničním trhu. "Začátkem 90. let se do Česka vozily spíš podřadné značky: měla sice zajímavou vinětu, ale nízkou kvalitu. Vzhledem k tomu, že šlo o neznámý alkohol, byla po něm poptávka," uvedl.
Kvalitní tequila prý nestéká po skle, ale přilne a zůstává na něm. Při letmém přičichnutí je pak z ní cítit nasládlá chuť upečené agáve a na druhé stěně sklenky se line vůně dřeva.
"Má se za to, že "zlatá" tequila je ušlechtilejší. Pije se s plátkem pomeranče posypaným skořicí, zatímco stříbrná se kombinuje s plátkem citronu nebo limetky a se špetkou soli," vysvětlil odborník. Upozornil, že "stříbrná", tedy bílá, je ostřejší a má pronikavější vůni. "Pro lidi, kteří nemají s tímto nápojem zkušenosti, je asi lepší začít zlatou," doporučil.
Známkou kvality není jen barva
Přestože se tequila stala oblíbeným pitím, málokdo se v ní prý skutečně vyzná. Pouhá barva totiž není známkou kvality. Vybírat se musí velmi pečlivě. Znalci radí používat například trik s bublinou. Objevit by se prý měla, když se láhev obrátí. Mexičané tvrdí, že když tam není, není nápoj stoprocentně ze šťávy agáve. Má se zároveň za to, že kvalitní destilát nestéká po skle, ale přilne k němu. Může se prý také promnout v dlani.
Pokud se ruce po odpaření alkoholu lepí, nápoj mohl být dochucen či dobarven karamelem.
Mezi nejznámější drinky s tequilou patří koktejl Margarita. "Nejjednodušší a nejoblíbenější je s čerstvou limetkovou šťávou. Kombinuje se ale také s pomerančovým likérem. Může se smíchat v šejkru nebo se dát do mixeru na ledovou tříšť. Podává se ve skleničce, která vypadá jako obrácené sombrero a okraje skleničky zdobí krusta ze soli," uvedl Vágner.
Limetka rozdráždí žaludek
Zejména k bílé tequile se prý sůl výtečně hodí. "Limetka žaludek rozdráždí, zatímco sůl má zásaditý charakter a v této kombinaci by měl organismus nápoj lépe trávit," vysvětlil barman. Koktejl Sunrise, v němž se tequila také tradičně využívá, pak podle jeho slov vypadá jako vycházející slunce.
"Led se zalije čerstvou pomerančovou šťávou, doplňuje se grenadinou a celé to pak tvoří jakýsi lavinový efekt. Zespodu je červená, která přechází v oranžovou a nahoře je žlutá," popsal efektní drink. Pití tequily má také svůj rituál. "Špetka soli se dá na hřbet ruky mezi palcem a ukazováčkem. Osminka limetky nebo citronu se skousne a vysaje, obsah sklenice se vypije a sůl slízne," vysvětlil znalec. Zlatá tequila se ovšem pije spíše s osminkou pomeranče posypanou skořicí, která se "zakopne" destilátem.
Dbát by se podle Vágnera mělo také na kombinaci jídla a pití. Jako každý alkohol je totiž i tequila zrádná. Zejména v koktejlech s čerstvou pomerančovou šťávou chutná velmi lahodně. Dojem z konzumace tak výtečně doplní tradiční mexické pokrmy.