Když jsme sem zavítali poprvé, místo do hlavního vchodu jsme vešli rovnou do kuchyně - nutno ale říct, že čisté a se sympatickým osazenstvem. Jednou z mála věcí, které hosta téhle středomořské restaurace mohou trochu nepříjemně překvapit, je její umístění.
Jindřišská pasáž, kde Pasarela teprve krátce sídlí, se sice za poslední roky docela zvedla a už tolik neevokuje socialistické filmy se Sagvanem Tofim a Lukášem Vaculíkem. Stále to však není místo, kde by člověk čekal luxusní restauraci, jak označují svůj podnik jeho provozovatelé. Na druhou stranu chladný stín poskytuje dokonalý úkryt před letním vedrem. Interiér ničím nepřekvapí, podobný jednoduchý a decentní styl se teď využívá v každém druhém podniku, ale je tu příjemně, hnědou a krémovou barvu pěkně doplňují velká zrcadla a designová svítidla. Atmosféru "kousek od pláže" evokuje tichá, veselá hudba, A hlavně se tu nekouří.
Kromě byznysmenů hledajících místo pro klidný pracovní oběd by do Pasarely mohli zamířit i ti, kdo mlsně obcházejí dveře těch opravdu drahých podniků a trochu se stydí do nich zavítat nebo se jim za servis nechce utrácet. Tady máte možnost se trochu pocvičit: kam s látkovým ubrouskem, jaký nůž je na co a jak slušně na talíři vykostit rybu. To vše, aniž by člověk riskoval, že na něj bude někdo, s prominutím, "blbě koukat".
Se sýrem se tu nešetří, dají vám ho i na stůl
O celý lokál se během odpoledne starali dva číšníci - podnik je otevřený teprve měsíc, takže nebylo nijak nabito a ti dva to zvládali zcela s přehledem. Hned poté, co jsme si sedli, dostali jsme dokonalou informaci o jídlech, která jsou v nabídce. Během oběda jsme pak ocenili, že je personál milý, ale ne vlezlý. Potěšily ale i detaily, například látkové ubrousky.
Jídelní lístek obsahuje směs čistě středomořské kuchyně - zejména "itálii", ale dojde i na "balkán" a lehké "španělsko": těstoviny, noky, rizota i čerstvé ryby či steaky doplněné o saláty a zeleninové přílohy.
Za tříchodové polední menu (polévka, hlavní chod a dezert) tu zaplatíte od 119 do 139 korun. Minulý týden byla v nabídce například kuřecí polévka a jako hlavní jídlo kalamáry na grilu s rukolou a špenátem. Další den zase pljeskavica na grilu s cibulí a pečenými brambory. Nemáte čas jet letos na dovolenou do Chorvatska? Zajděte si na tamější speciality právě sem.
Z předkrmů jsme sáhli po balkánské klasice - pečené paprice s řeckou fetou (125 Kč). Jemné plátky papriky s ostřejším sýrem a prvotřídním olivovým olejem podávané s čerstvou bílou vekou si v ničem nezadaly s pečenou paprikou, kterou jsem nedávno ochutnala ve vyhlášené restauraci v Srbsku.
Výborná byla i bruschetta s rajčaty, šlo o tři větší plátky se směsí nakyselo dochucenou balzamikovým octem se spoustou rukoly a hoblinek parmezánu. Mimochodem sýru vám tu dají, co hrdlo ráčí, a s parmezánem neškudlí: nešetří s ním ani jídlech, jichž je součástí, a navíc vám na stůl postaví mističku se sýrem, abyste si mohli podle potřeby pokrm dochutit.
Ryba téměř bez kostí
Nejlepším jídlem, které jsme tu ochutnali, byla pražma na grilu (275 Kč). Stálo za to si na ni o trochu déle počkat. Voňavé maso s křupavou kůžičkou přinesli s nožem na ryby, ale nebyl téměř zapotřebí: ryba přišla z kuchyně v podstatě vykoštěná.
To můžeme považovat za ideální způsob servírování a dobrý kompromis mezi přístupem luxusních restaurací, kde číšník servírovanou rybu vykostí před hosty, a modelem častým v běžném pohostinství "o množství kostí se tady nestaráme", který nezkušeného rybojedlíka - nebo dítě - odsoudí k nimravému odstraňování kostiček. Jako přílohu jsme si k rybě objednali špenát s ricottou (75 Kč). Lehce spařeným čerstvým zeleným lístkům s trochou česneku se také nedalo nic vytknout.
Druhým hlavním jídlem byly gnocchi s parmskou šunkou a rukolou (145 Kč). Hodně syté jídlo, s těžší, ale výtečnou bešamelovou omáčkou, opět s velkým množstvím parmezánu.
Na závěr bajaderu
Dezerty si tu host může vybrat buď z lístku - a zvolit mezi sorbetem a ovocem -, nebo jej číšník zavede k vitríně. Většinu sladkostí si nechávají dovážet, takže místní krémem plněné kuličky profiterolky se nijak neliší od těch z jiných kaváren (75 Kč). Jeden moučník si ale v Pasarele "pečou" spolehlivě sami. Doporučil nám ho sám šéfkuchař, který nás viděl mlsně obhlížet vitrínu s dorty.
Dobrota se jmenuje bajadera (75 Kč) a je to nepečený dort, o jehož autorství se perou Chorvaté se Srby a Makedonci. Štóla tvarem podobná našemu biskupskému chlebíčku je plná oříšků a mléka a chuťově připomíná nugát. Pokud jste v Pasarele absolvovali tříchodové menu, určitě vám bude stačit dát si plátek napůl. Škoda jen té věčné čokoládové polevy, kterou jinak chutné moučníky přelévají v každé druhé restauraci.
Snad proto, že jsme byli v podniku poprvé - nebo snad proto, že naše polední společnost sestávala ze dvou žen -, jsme kávu na závěr dostaly na účet podniku.
V Pasarele mají otevřeno jen krátce, přesto všechno funguje, jak má. Trochu tu budou válčit s lokalitou, já ale doufám, že podnik udrží laťku a zaplní se. Na bajaderu bych si sem ještě někdy ráda zašla.
