Gastronomická novinka na pražském Smíchově pod názvem Buta (zrození) chce návštěvníky oslovit pestrostí chutí a využitím originálních surovin příznačných pro kuchyni Ázerbájdžánu. Orientální atmosféru tam návštěvníci mohou vychutnat ve stylové čajovně i v restauraci, která slibuje typickou kavkazskou pohostinnost.
"Ázerbájdžánské pohoštění musí být velkorysé. Když se obědvá nebo večeří, na stole není téměř žádné místo. Stůl musí být obložený pokrmy, aby si člověk mohl vybrat podle chuti," řekl spolumajitel restaurace Buta Yusif Farajov.
Mladý Ázerbájdžánec se prostřednictvím gastronomie rozhodl přiblížit Čechům kulturu své země. Zároveň chce oslovit milovníky dobrého jídla kulinářskou nabídkou, která podle něj v Praze zatím chybí. "Zakládáme si na tradičních pokrmech, jako jsou kebaby, dolma či pilaf. V nabídce budou i vzácné ryby, jako jeseter, který se vyskytuje v Kaspickém moři," řekl. Ázerbájdžánská kuchyně se podle něj vyznačuje nejen vytříbeností chutí, ale také náročnou přípravou pokrmů. Také proto si prý vysloužila respekt milovníků dobrého jídla.
Jídlo to je maso. V Ázerbájdžánu jehněčí či skopové
Podle Fargany Shukurluové, která ázerbájdžánské pokrmy nabízí v
Čaj je nezbytnýVelmi důležitou součástí ázerbájdžánského stolování je čaj, který se pěstuje v Ázerbájdžánu. Pije se jako aperitiv, ale také k jídlu nebo po jídle. "Každý národ má svůj vlastní tradiční nápoj. Češi mají rádi pivo, Gruzínci víno a Ázerbájdžánci pijí čaj. Čaje doprovází obyvatele Ázerbájdžánu celý život. Pije se doma, při oslavách i při pohřbu," upozorňují provozovatelé restaurace Buta. V čajovně si jeho konzumaci mohou zájemci dopřát spolu s pravými orientálními dezerty a ochucený bylinkami z kavkazských hor. |
"V Ázerbájdžánu se říká, že když jde o jídlo, musí tam být maso. Pokrmy národní kuchyně tak obsahují hodně masa, převážně jehněčího či skopového. Vepřové se téměř nevyskytuje," uvedl Farajov.
Kebab, šašlik a hodně koření
Tradičním pokrmem je zejména kebab nebo šašlik. "V restauraci nabízíme asi 15 druhů. Ázerbájdžánská kuchyně jich ale má nespočet," dodal. Pro přípravu chutného kebabu je podle Farajova nezbytné čerstvé maso. "Maso je základ. Musí být mladé a čerstvé. Často ho dovážíme přímo z Ázerbájdžánu," řekl. Důležitou součástí pokrmů je koření. Zacházet se s ním však prý musí "jako s šafránem", který je ovšem velmi žádanou součástí ázerbájdžánské stravy. "Jsou tam znát, ale jen velmi decentně. Bylinky maso jen zjemní nebo zvýrazní, ale nesmí přebít jeho chuť," uvedl. Nejčastěji se využívá bazalka, kopr a koriandr.
Čerstvé maso se navlékne na 'šiš', tedy železnou špejli, a peče se na 'mangalu', speciálním grilu, v němž se rozpálí dřevěné uhlí z ovocných stromů. Také jeseter prý nejlépe chutná upečený na špejli, aniž by se musel nějak dochucovat. "Čerstvá ryba se naporcuje a natáhne na špejli. Vyzdvihnout se musí hlavně její chuť. Stačí osolit, opepřit a případně pokapat citronem," říká šéfkuchař restaurace Buta Jeyhun Shukurlu.
Ázerbájdžánská kuchyně je ovlivněna arabskou, ale i ruskou či tureckou gastronomickou kulturou. Známou specialitou je dolma, tedy závitky z vinných listů plněné mletým masem, či 'plov', v Česku známý jako pilaf. "Pilafů máme asi sto druhů. Kombinovat se může s hovězím, skopovým, kuřecím masem, zeleninou i sladkým sušeným ovocem," uvedl kuchař.
Žádné rychlé občerstvení
Podle Farajova je stolování v Ázerbájdžánu významnou součástí kultury. "Proti evropským zvyklostem jsou Ázerbájdžánci zvyklí stolovat dlouhé hodiny. Rádi si jídlo vychutnáváme a nespěcháme s jeho konzumací," uvedl. Na rychlé občerstvení si podle něj Ázerbájdžánci příliš nepotrpí.
Podle Evy Salmanové, která je v ázerbájdžánské restauraci kuchařkou, člověk nepozná tamní kuchyni, pokud ji okusí jen jednou. "Musí se poznávat postupně. Výjimečná je tím, že vyžaduje čerstvé suroviny, které se musí ihned zpracovávat," řekla. Na rozdíl od arménské, arabské, turecké či řecké kuchyně Ázerbájdžánci podle ní víc dají na chuť masa než bylinek.
