Podle znalců tak vznikají jedinečné a prestižní nápoje, které mohou výtečně doplnit pokrmy a zajímavě doplňují i nabídku jednotlivých výrobců. "Zájemce motivuje touha po jedinečnosti. Člověk se chce prezentovat něčím, co nikdo jiný nenabídne," řekl ředitel Nového Vinařství Marek Špalek.
Originální vína míchal pro privátní zákazníky, jako jsou například Česká spořitelna nebo módní návrhářka Helena Fejková. Pro restauraci Allegro, která se honosí michelinskou hvězdou, vyrobil na objednávku cuvée Anemone.Pražské restaurace Zinc a Aromi si u něj nechaly připravit nápoje se svým názvem.
Kolik stojí namíchané víno?
Podle Špalka je originální víno dobrý marketingový tah. "Restaurace ale musí objednat určité množství, aby se to vinaři vyplatilo vyrábět," řekl.
KDO PIJE VÍNO? |
Jedna láhev vína namíchaného dle přání zákazníka stojí zhruba od 150 do 500 korun. Zájemce o "kreativní" víno by ovšem měl počítat alespoň s částkou kolem 200.000 korun, pokud chce do takového produktu investovat. "Při ročním odběru by to mělo být kolem 1250 láhví při minimální ceně 150 korun bez daně," vysvětlil Špalek.
Cuvée je velmi prestižní
Podle vinaře Jiřího Horta z Aliance V8, který připravuje vína pro restaurace Alcron či Kampa Park, je cuvée, tedy originální směs, vnímána jako velmi prestižní záležitost. "Lidé chtějí mít vlastní cuvée, složení, které nemá nikdo jiný," řekl Hort. Vzniklý nápoj tak může mít více zbytkového cukru, vyšší aromatiku, pikantní kyselinku či plnější ovocnou chuť, než umožňují obvykle nabízené odrůdy.
Podle Horta je dobré nechat se vést zkušeným vinařem a sdělit mu své představy. "Vinař potřebuje vědět, jaký styl vína si chce zákazník vytvořit, zda těžší či lehčí, zda půjde o víno pro dámskou či pánskou společnost," vysvětlil. Podle toho se pak vybírají typy vín. Závěrečný verdikt ale záleží na každém jednotlivci. "Je to něco, na čem se člověk podílí. Dává do toho kus sebe," říká Hort.
Záleží na kuchyni
Míchat se podle vinařů mohou nejrůznější vína. "Základem je vytvořit takové cuvée, aby jedna odrůda posilovala druhou," uvedl Hort. Ideálním spojením tak může být Veltlín se Sauvignonem a Ryzlinkem. Poměr záleží na tom, o jakou aromatiku či pikantnost klient stojí.
Podle Špalka se při míchání vlastního vína restaurace řídí zejména kuchyní, kterou nabízejí. K italské kuchyni se například hodí Rulandské šedé, Chardonnay či Sauvignon, vysvětlil. Přestože v současné praxi převažují bílá vína, zajímavý výsledek nabízejí i směsi červených, která ovšem zrají déle.
Míchají i známé osobnosti
Popularitu si získala například vína s názvem Bokovka z vinařství Petra Marcinčáka. Na přípravě tohoto červeného cuvée se podílejí nadšenci, mezi nimiž jsou malíř Stanislav Diviš, režiséři Jan Hřebejk a David Ondříček, grafik Aleš Najbrt či fotograf Tono Stano. "Je pitelné, ale není ještě příliš uhlazené," říká Marcinčák, když představuje směs z roku 2009.
ČTĚTE TAKÉ |
Mícháním se podle Špalka vína rozhodně nepoškodí. "Je poněkud přežitý předsudek, že nejlepší vína jsou odrůdová. Cuvée jsou populární ve Francii i v jiných zemích," upozornil. Podle něj právě punc originality vína obohacuje a zhodnocuje.
Češi však tento trend teprve objevují. "V celkovém rozsahu prodeje vína jde zatím o poměrně zanedbatelnou částku. Zajímají se o ně většinou vzdělaní sommeliéři či kultivované restaurace," uvedl Špalek. Pro vinaře jde ale o prestižní záležitost. "Pokud je restaurace kreativní a schopna měnit nabídku podle požadavků klientů, pak i vinař by měl být schopen reagovat na přání zákazníků. U vína velmi záleží na osobním přístupu," dodal.
