Co si představíte když se řekne peruánská kuchyně? Nanejvýš tak mix chutí španělských jídel s letmou vzpomínkou na starodávné Inky. Peruánská kuchyně ale překvapí mnohem zajímavější kombinací. Je totiž výsledkem dlouhého, téměř 500 let trvajícího procesu, kdy se k původní kečuánské kuchyni přidaly chutě španělské, africké, japonské a čínské.
Peru navzdory rychlému ekonomickém růstu posledních let stále patří k chudším státům Jižní Ameriky, jeho kuchyně je ale pestrá, plná mořských ryb a čerstvé zeleniny. Klíčové ingredience jsou limetky a omáčka ají, tvořená z různých druhů chilli papriček.
Odkaz Inků na zdi i na talíři
Do atmosféry Peru jsem se v Casa Andina na Starém Městě pražském ponořila s peruánskou velvyslankyní Marítou Landaveri Porturas, pro kterou je restaurace jediným přístavem, kde nostalgicky načerpává vůně a chutě domova.
S velvyslankyní Peru Marítou Landaveri Porturas jsme zašli do peruánské restaurace Casa Andina
Majitel restaurantu Martin Štefánek žil v Peru několik let a jihoamerické chutě mu tady chyběly, tak si se společníkem Alejandrem Sandersem, rodilým Kostaričanem, založili restauraci zaměřenou na latinskou Ameriku. Většina nabízených jídel je samozřejmě z Peru, ale najdou se tu i chilské, argentinské nebo kolumbijské speciality. Geografickou orientaci usnadňují vlaječky států u každého pokrmu na jídelním lístku.
Peruánská restaurace Casa Andina
Otisk regionu v interiéru je přesný, jak potvrzuje i peruánská velvyslankyně. Zdobí ho kopie koloniálních artefaktů a sošek ještě z doby Inků. Velká dřevěná knihovna nabízí řadu knih nejen o Peru, každý talíř zdobí povědomé obrazce opic. Tato vyobrazení jsou ve skutečnosti velká několik desítek metrů a jsou vidět jenom z letadla, proto byla objevena až ve 20. století. Dosud se vlastně neví, proč je Inkové na náhorní plošině Nazca vytvořili.
Ceviche!
Ve svém výběru se při své první i kontrolní druhé návštěvě snažím držet hlavně peruánské kuchyně. Proto také volím předkrm jménem Causa a la Limeňa, což je typický bramborový dortík plněný kuřecím masem (za 90 korun). Je chutný a Maríta prozrazuje, že v Peru se do tohoto pokrmu nedává kuře, ale spíš tuňák.
Bramborový dortík plněný kuřecím masem
Sázkou na jistotu jsou ceviche, syrové ryby nebo mořské plody, které se místo na sporáku připravují marinováním v limetkové šťávě (se solí, pepřem, ají, zázvorem, česnekem a koriandrem). Ceviche (210 korun) povzneslo naše chuťové buňky až kamsi do latinskoamerického nebe, jen přistání bylo poněkud tvrdé - jídelní lístek neuvádí druh ryby a ceviche z pangase, sladkovodní, nevýrazné ryby, dovážené odkudsi z velkochovu v Asii, by si asi člověk rozmyslel. Až na druh ryby byly ale Ceviche bravurní a velmi povedené.
Zklamání jsem zažila ještě dvě. První přišlo s tygřími krevetami (150 korun), které byly spíš miniaturami tygřích krevet. Také mne nenadchnul způsob jejich přípravy - byly obalené, usmažené a podáváné s majonézou, což připomínalo spíš řetězec rychlého občerstvení než bohaté kulinářské dědictví. Zklamala i plněná vepřová kotleta (245 korun), která byla až příliš upečená - a vysušené maso pokazí i sebelepší předchozí přípravu. Na naši poznámku o příliš suchém masu reagovala obsluha ještě sušší odpovědí: "Dobře."
Casa Andina - hodnocení
Nejlepší na závěr. Nezaměnitelných peruánských chutí se kuchařům podařilo docílit marinováním platýze v octu, cukru, Ají Panca, žlutém ají, oreganu a bobkovém listu. Jídlo jménem Escabeche de Pescado, podávané s vejcem a rýží, stálo 245 korun. Každému bych s klidným svědomím doporučila také Lomo Saltado, které je dobrým příkladem vlivů čínské kuchyně v Peru. Marinované kousky pravé hovězí svíčkové, flambované pravým peruánským Piscem, jsou osmažené typickým čínským způsobem, zvaným "stir-fry". Lomo za 360 korun stálo za to. Přílohou byly, jak bývá v Peru zvykem, brambory i rýže. Jen pro zajímavost, brambory, oblíbené jídlo Inků, pocházejí právě z Peru a v současné době se tam pěstuje na tři tisíce odrůd.
Lomo Saltado. Marinované kousky pravé hovězí svíčkové, flambované pravým peruánským Piscem, jsou osmažené typickým čínským způsobem, zvaným "stir-fry".
Pisco Sour, Inka Kola
Nad vinným lístkem, který začíná na 499 korunách za láhev vína, si člověk může jen povzdechnout. Neprorazila snad vína z Latinské Ameriky ve světě svou kvalitou, nabízenou ovšem za výhodnou cenu? Víno, které ochutnávám, Tabernero Gran Tinto Reserve z tradičního peruánského vinařství Tabernero, mi ale doslova vyrazí dech. Je to vynikající robustní víno s ovocným buketem, připomínající vína z Bordeaux.
Restaurace nabízí i míchaný nápoj Pisco Sour, který je v Peru výrazně oblíbenější než víno. Peruánci jej považují za svůj národní nápoj, totéž ale tvrdí i Chilani. Pisco Sour se míchá z brandy, citronu a cukru.
Peruánská restaurace Casa Andina
Opravdu kultovním peruánským nápojem je Inka Kola (90 korun za plechovku). Nehledě na to, že ji už dávno koupila Coca-Cola, se této národní pýchy v Peru ročně vypije 140 milionů litrů. Ačkoli chutná jako žvýkačka Tutti Frutti.
Peruánská restaurace Casa Andina je jednoznačně přínosem ve škále chutí pražských restaurantů, které si dosud v Jižní Americe vyhlédly pouze Brazílii nebo Argentinu. Vlastníci se snaží zpřítomnit nejen chutě obyvatel, ale i noční život. V klubu, který je pod restaurací, se tančí salsa a pijí exotické koktejly - od středy do soboty od devíti večer až do pěti do rána.