Sándor Csányi, prezident největší maďarské banky OTS a nejbohatší člověk v zemi, udal tón koncem 90. let, když vytvořil vinařskou značku Teleki, která mezitím získala renomé. Rodina Béresů, která zbohatla na výrobě léků, učinila obdobný krok v roce 2002.
"Všechny tyto investice se dělaly jen pro prestiž, alespoň z počátku," vysvětlil Zoltán Zilai, výkonný ředitel společnosti Borkultura Nonprofit, která organizuje největší budapešťský vinný veletrh.
Francouzská škola
Maďarsko, ve světě známé hlavně sladkým dezertním vínem Tokaj, ztratilo za čtyři desetiletí komunismu hodně ze svého vinařského know-how. "Nebyla tu žádná kultura vína, jen hromadná výroba pro země RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci - ekonomické sdružení evropských komunistických zemí)," zdůrazňuje Zilai.
"Francouzi nás hodně naučili," dodává s tím, že mnoho sklepmistrů v Maďarsku pochází z Francie. Také zahraniční investoři do vinařství, jako francouzská pojišťovna Axa a nejslavnější španělské vinařství Vega-Sicilia, v Maďarsku zakotvily, ale jejich produkce zůstává okrajová.
Iniciativa renomovaných maďarských podnikatelů je považována za šanci na pozdvižení image maďarských vín. Nimród Kovács, americko-maďarský podnikatel, který v Maďarsku zavedl kabelovou televizi, je mezi nimi.
"Dělám to proto, že mám rád víno," říká ve svých sklepích v Egeru, centru jedné z vinařských oblastí. O ziskovosti svého konání zatím nemluví. "Nechci být považován za arogantního, ale naše ztrátovost mi zatím špatné sny nezpůsobuje," dodává.
Cílem je vyšší kvalita
Nimród Kovács, jehož vína NJK 2006 a Chardonnay Battonage 2008 jsou oceňována i v USA, očekává vyváženou bilanci svého vinařství teprve pro příští rok. Na dosažení ziskovosti ale bude třeba ještě několik let počkat.
"Nedokážeme se mezinárodně prosadit s méně drahými víny, protože levná a přitom dobrá vína vyrábějí v Argentině, v Itálii a v Chile," říká. "Musíme se zaměřit na vyšší kvalitu," dodává.
V 70. letech vyrábělo Maďarsko ročně asi pět až šest milionů hektolitrů vína slabší kvality. V současnosti produkce dosahuje čtyři miliony hektolitrů, z toho půl milionu je exportováno do zahraničí. Přitom po pádu komunismu v roce 1989 musely maďarské vinařské závody začínat od nuly, a to v mezinárodně silném konkurenčním prostředí.
Většina z nynějších 7500 vinařství (v roce 2004, kdy země vstupovala do EU, jich bylo ještě 12.000), nadále produkuje vína značně kolísavé úrovně. Používají značně zastaralá technologická zařízení a stav jejich vinic a sklepů se zhoršuje. Pouze třetina vinařství je zisková.
Nejen dezertní vína
"Nelze stále žít jen z výroby dezertních vín. Domácí odrůdy Hárslevelü a Furmint přitahují spotřebitele svou originalitou," říká Christian Sauska, maďarský podnikatel zbohatlý v USA v oblasti osvětlovací techniky, který si buduje vinařství v regionu Tokaj. Jeho vína se prodávají v USA, Británii a Číně a doufá, že brzo si najde klienty i v Rusku.
Počítá ale s tím, že bude trvat ještě roky, než jeho společnost bude zisková. "Když porovnám částky, které jsem musel investovat, a dosavadní návratnost těchto investic, podobá se to špatnému vtipu," říká 63letý podnikatel, přesné údaje ale odmítá zveřejnit. "Mí vnuci už si ale zisk užijí," dodává.