První maso, které vzniklo v laboratoři, je vypěstované z kmenových buněk krávy. Podle jeho tvůrce, nizozemského vědce a cévního biologa Maastrichtské univerzity Marka Posta, je prvním příkladem toho, co by mohlo být odpovědí na nedostatek jídla. Zároveň by prý mohlo pomoct bojovat proti globálnímu oteplování.
A co si o tom myslí čeští šéfkuchaři? "Vzhledem k nedostatku místa na planetě a vzrůstajícímu počtu lidstva nám asi nic jiného nezbývá. Jen doufám, že se toho nedožiju. Na druhou stranu si nemyslete, že v párku za šest korun nějaké maso je. A to už jsme vynalezli," říká šéfkuchař restaurace Na Konci a spoluautor kuchařky Muži sobě Titus Eliáš.
'Jsem rád, že mohu vařit opravdové jídlo'
Podobný názor má i šéfkuchař hotelu Mandarin Oriental Jiří Štift. "Chápu nutnost těchto vědeckých výzkumů. Na zemi je čím dál tím více lidí. A je tedy nutné řešit budoucí zdroje obživy. Jsem jen rád, že momentálně ještě stále máme možnost jíst opravdové jídlo, a ne amarouny ze zkumavek," říká.
"Pojďme si opravdového jídla vážit a chovat se ekologicky, abychom si ho mohli dopřávat co nejdéle. Moc mě baví postoj ochránců zvířat. Vcelku by mě zajímalo, co bychom se všemi těmi hospodářskými zvířaty dělali a kdo by měl zájem je chovat, pokud by přestala sloužit k potravě," dodává jedním dechem Štift.
Něco mu chybí
Jak ale takové maso z laboratoře chutná? Naservírovaný hovězí karbanátek dobrovolníky příliš neoslnil. Prý mu ještě něco chybí. Potravinoví kritici popsali, že se karbanátek sice v puse chová jako maso, ale chybí mu tuk. Příliš výrazná chuť kritiky také příliš nenadchla. Více čtěte ZDE.
Podle šéfkuchaře hotelu Corinthia Hotel Prague Romana Dolejše se není čemu divit, potraviny mají svou jedinečnou chuť, kterou nelze nahradit. "Když tuk, tak sádlo a máslo, když smetanu, tak přírodní, když karbanátek, tak z masa," říká šéfkuchař a spoluautor kuchařky Muži sobě Dolejš.
Maso z laboratořeMaso vzniklo spletením dohromady zhruba 20 000 vláken proteinu vypěstovaného z kmenových buněk krávy v Postově laboratoři. To vědec smíchal s s dalšími ingrediencemi, které se do karbanátků používají, jako je sůl, strouhanka a vaječný prášek. Šťáva z červené řepy a špetka šafránu pak pomohly docílit přirozenou "masovou" barvu. Projekt podpořila také organizace na ochranu práv zvířat PETA. Zdroj: ČTK |