Lidovky.cz

‚Křivá‘ zelenina a ovoce do obchodů patří, lidé ji zachraňují z kompostu

Jídlo

  6:46
Zahnuté mrkve, šišaté brambory, příliš malá jablka či příliš velké kedlubny. Co zmíněnou zeleninu a ovoce spojuje? To, že ji nenajdete na pultech supermarketů. Nehodí se, je nevzhledná. Nikdo by ji nekupoval. Právě to má změnit akce Jsem připraven iniciativy Zachraň jídlo.

Nestandardní ředkvičky foto: Zachraň jídlo

Zemědělci každý den vyhodí tuny zeleniny. Proč? Protože nesplňují estetická kritéria supermarketů. Pod tlakem obchodních řetězců tak musí pěstitelé velkou část úrody zaorávat. Normy supermarketů jsou přitom nejasné a jejich zástupci se zdráhají je zveřejnit. Iniciativa Zachraň jídlo se proto snaží peticí Jsem připraven tyto normy změnit. Název petice odkazuje na tvrzení zástupců obchodních řetězců, kteří říkají, že zákazníci nejsou na nestandardně vypadající ovoce a zeleninu připraveni.

„Chtěli jsme ukázat, že ze strany kupujících by o odlišné kousky zájem byl, akorát lidé dnes nemají možnost se k němu dostat, protože se běžně neprodává. Budeme hledat možnosti, jak takové jídlo využít. Je totiž škoda ho vyhazovat, když jsme do vypěstování vložili vzácné zdroje,” říká Adam Podhola, jeden ze zakladatelů Zachraň jídlo.

Jak velká musí být brambora?

Rozdíly mezi tím, co normou projde, a co ne, jsou často minimální. Obchodní řetězce, v nichž nakupuje asi 80 procent Čechů, mají své interní normy, podle kterých jim zemědělci musí zboží dodávat v požadované kvalitě. Pravidla jsou velmi přísná. Například květák musí mít průměr 15 cm a brambory 4 - 6 cm, paprika nesmí mít příliš dlouhou stopku, kedlubny prasklou slupku a banány nesmí být příliš žluté. Pro každý řetězec přitom platí jiné podmínky, které se v průběhu sezóny mění.

Zachraň jídlo

Skupina Zachraň jídlo se problémem plýtvání v zemědělství zabývá už od roku 2014, kdy během úspěšného happeningu Tisíc kilo rozdala u Národního divadla 2,5 tuny mrkví, cibulí a brambor, které neprošly výběrem. V roce 2015 uspořádala happening Křivá polévka, kdy se na stejném místě rozdalo 2 000 porcí polévek z nevyhovující zeleniny.

„Musíme vozit tak zvaně kalibrované brambory, které mají od 40 mm do 60 mm v průměru. Nemůžou mít 35 mm, ani 65 mm. Ty brambory můžou být krásné, chutné, bombové, ale pokud budou mít 3,8 cm, jak se nám to stalo nedávno, tak neprojdou, komentuje současnou situace na trhu zemědělec.

Zachráněná zelenina

„V loňském roce jsme se přesvědčili o tom, že se jedná o reálný problém během projektu Paběrkování. Na polích v okolí Prahy se nám podařilo nasbírat téměř 8 tun zeleniny, která by se jinak zaorala. Dobrovolníci ji sklidili a darovali potravinovým bankám. V projektu chceme pokračovat i letos,“ upozorňuje Podhola.

Vyřazené brambory

V zahraničí vznikají iniciativy, které usilují o využití „nevzhledné“ produkce. Například v Kalifornii se prodávají bedýnky Imperfect Produce a v Nizozemsku se vaří polévky Krommkomer. K prodeji se začaly hlásit také velké obchodní řetězce, jako je TESCO ve Velké Británii, které od dubna roku 2016 prodává ovoce a zeleninu nižší jakosti, nebo německý Penny Market. Zeleninu a ovoce lze kromě obchodů uplatnit také ve školních jídelnách nebo restauracích.

Anketa

Kupovali byste „křivou“ zeleninu v supermarketech?

Nekupoval/a bych ji 30
Kupoval/a bych ji 809
Nevím, rozhodl/a bych se na místě 65
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.