KOKO: Lesk a bída foodblogerů. Může vás psaní blogu uživit?

Jde o čísla. Takže na začátku je to drahé hobby. Ale je zase pravda, že pokud to máte v krvi, za kvalitní suroviny byste už dávno jmění utráceli, u plotny trávili minimálně celé víkendy a když už byste vytvořili něco skvostného, řádně byste se s tím pochlubili na sociálních sítích. Tam jsme už jen kousíček od dotazu někoho z přátel, jak něco podobného uvařit, od sepsání receptu. A když už to píšete, proč jen jednomu člověku. Přece se to může v té chvíli pověsit na síť pro všechny, které to zajímá. A asi takhle to začíná. Takže založíte blog.

Každý bloger, který dosáhne určité hranice obliby a získá si pozornost, stane před jistou otázkou. Zaprodat blog nebo ho nechat čistý jako lilii? Nástrahy a pokušení číhají ve vaší mailové schránce o to častěji, čím čtenější vaše články jsou. Přirozeně. A jak to tak chodí, některé nabídky jsou lákavé více, většina méně.

Začněme u toho nejpřízemnějšího, s čím se pak můžete setkat. Hromadně posílané maily všem blogerům. Univerzály bez oslovení na veškeré adresy, které prohlížeč méně schopným PRistům vyplivl na první dobrou. A čeká se, jaká rybka je tak hladová, aby se chytla na háček. Přiznávám, že ne vždy mám dostatek nervů a trpělivosti na toto slušně odpovídat, proto častěji neodpovím vůbec. Princip je stále stejný.

„Máme pro vás tento produkt v hodnotě 50 – 200 korun, když nám pošlete adresu, necháme vám ho doručit. Představujeme si to tak, že produkt vyzkoušíte, na svém blogu to pochválíte, vymyslíte recept, nakoupíte si na něj ze svého všechny ostatní suroviny, nafotíte ho, do článku přirozeně přidáte prolink na naše webové stránky a ideálně na náš facebook a my budeme tak hodní, že recept budeme na svých kanálech sdílet.“ Více nemám sílu o tom ani psát.

Bloger už dávno není nejlevnější pracovní síla, která by někomu za půl darma dělala reklamu a ještě by z toho měla dobrý pocit, že si ho někdo všiml a vůbec ho oslovil. Naštěstí. A neradím tohle dělat ani těm, kteří teprve začínají. Této nejnižší formě takové nabídky říkám „Placeno v naturáliích“ – po kouskách nechat mizet vlastní ráz svého internetového prostoru na úkor všech zaslaných sýrů, marmelád a levného nádobí.

Někdy se ale o úplně levné zboží nejedná a tam vás to začne lákat. Chcete vyzkoušet něco nového, do čeho byste sami neinvestovali. Ať už je to voucher v řádu tisíců korun na mořské plody, atraktivní nový kuchyňský přístroj, gril, udírna a podobně. Nicméně nabídka něčeho k vyzkoušení je mnohem častější než možnost si věc ponechat. Takže výdělek opět nula, přibyde pouze cenná zkušenost. Povinnost chválit nad vámi navíc visí jako Damoklův meč. Takže obezřetnost je stále na místě.

Opravdová výzva přichází ve chvíli, kdy vám spolupráci nabídne subjekt, se kterým byste sami rádi spolupracovali. Tam už přestanete mít problém s tím vložit na blog případně i fotografie produktu, ba dokonce banner. Nicméně tyto příjemné spolupráce opět fungují spíše na bázi toho, že z toho každá strana má nějaké promo a podobně, nikoli finanční.

Ptáte se tedy znovu? Může vás to uživit? V nejčastějším případě ne. Až když se na to nabalí něco dalšího, například výroba videí, která si sami stříháte a tvoříte komplet od začátku do konce jako já. Pak ano. Vždy blog můžete brát jako investici do budoucna. Svou vizitku, která ukáže, jak jste kreativní, co dokážete a proč by vám někdo mohl například nabídnout zajímavou práci v oboru.