Kromě toho je samozřejmě požehnáním pro naše zdraví: kromě úctyhodné dávky vitaminu C obsahuje většina letních druhů ovoce i značné množství vitaminů A a B či draslíku a některé druhy taky víc než nadprůměrné množství pektinu. Ten přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi a má ho rád zejména náš trávicí systém.
Kyselostí vyvážená sladkost
Letní ovoce má zkrátka spoustu předností – a stejně dlouhý jako jejich seznam by mohl být výčet jejich využití v kuchyni. Většina z nás se asi nejvíc těší na nejrůznější letní koláče – ať už s jahodami, meruňkami, nebo rybízem. Díky sytým barvám letního ovoce vypadají nádherně a chutnají obvykle ještě líp.
Asi vůbec nejoblíbenější z nich jsou bublaniny: kromě toho, že recepty na ně bývají velmi jednoduché a rychlé, je taky tenhle druh sladkého pečiva nebývale přizpůsobivý. Ovoce, kterým piškotový základ zasypeme, lze totiž takřka donekonečna obměňovat v závislosti na tom, jak postupuje sezona a dozrávají další a další druhy. Dobré těsto ho navíc unese opravdu hodně.
Cheesecake s borůvkami
Sušenky rozdrtíme (měly by být rozlámané na malé kousíčky, nikoliv na prach) a spojíme s měkkým máslem. Vznikne mírně se rozpadající těsto. Dortovou formu vyložíme pečicím papírem, popřípadě vymažeme máslem, na dno přesuneme sušenkovou směs a upěchujeme po celé ploše. Sýr, cukr, žloutky, krupici, citronovou kůru i šťávu smícháme v míse a šleháme, dokud není krém hladký. Poté jej vlijeme do formy na připravený korpus a pečeme při 180 stupních asi 40 minut. Koláč je hotový, když se bílá část lehce odlupuje od stěn a má pevnou konzistenci. Necháme dobře vychladnout. Mezitím si připravíme borůvkový přeliv: borůvky krátce svaříme se zavařeninou a podle chuti přisladíme či naopak okyselíme citronem. Necháme trochu vychladnout, poté omáčkou přelijeme připravený cheesecake a podáváme.  |
Některé druhy letního ovoce se dokonce do nejrůznějších koláčů hodí snad ještě víc než k mlsání „jen tak“. Platí to hlavně pro rybíz, jehož nakyslá chuť perfektně vyvažuje sladkost těsta. Rybízový koláč, bublaninu nebo jakoukoli jinou „buchtu“ tak má obvykle rád i ten, kdo jinak sladkostem moc nefandí.
Někde na půli cesty mezi čerstvým ovocem a koláčem s řádnou závějí drobenky je pak takzvaný crumble (krambl), směs ovoce a cukru zasypaná drobenkou a zapečená v troubě. Stejně jako dokonalý letní koláč zvládne v zásadě jakékoli sezonní ovoce, takže vás nikdy nebude nudit, čím se od něj naopak odlišuje, je zjevné: úplně se obejde bez těsta.
Ostatně právě díky téhle kombinaci vlastností má crumble tak početné zástupy fanoušků – má se za to, že je to „zdravější“ varianta koláče, která přitom chutná stejně dobře. Zatepla je ještě o něco lepší než zastudena, kopeček vanilkové zmrzliny navrch rozhodně nic nezkazí.
Pod víčkem
Protože je škála tuzemského sezonního ovoce široká, není společných jmenovatelů jejich využití moc – konkrétní úpravě se takřka vždy nějaký ten druh vzpírá (třeba maliny si moc nerozumí s těstem na knedlíky). Ovšem najdou se: mezi ty beze zbytku univerzální způsoby využití letního ovoce v kuchyni patří vedle koláčů a spol. hlavně nejrůznější kompoty a zavařeniny – marmelády, džemy, rosoly či šťávy. Zavíčkovat se zkrátka v nějaké formě dají jahody stejně jako angrešt, třešně nebo meruňky.
I v téhle disciplíně přitom vyniká (jinak spíš přehlížený) rybíz: protože je bohatý na už zmíněný pektin, je k přípravě marmelády jako stvořený. Pektin má totiž kromě nesporných zdravotních benefitů i jeden ryze kuchařský, a sice že ochotně vytváří rosol, tedy želíruje. Podobně je pak na tom i angrešt a takzvaná josta, což je kříženec právě angreštu a černého rybízu.
Nebojte se přisladit
Třetí oblastí, v níž se mohou dobře uplatnit všechny druhy letního ovoce, jsou sorbety. V zásadě nejde o nic jiného než o ochucené a posléze zamrazené pyré. Už z podstaty jsou tak sorbety velmi lehké. Navíc k jejich přípravě na rozdíl od zmrzliny nepotřebujete zmrzlinovač ani jiné pomůcky, a přestože se i ony musejí během tuhnutí tu a tam promíchat, co do náročnosti se s výrobou zmrzliny nedají srovnávat. Navíc, drobné granulky v téhle „zmrzlině“ nejsou na závadu.
Základní složky sorbetu jsou jen dvě, a sice ovoce a cukr, nejlépe svařený na sirup. Nepodceňujte ani jednu z nich, ovoce by samozřejmě mělo být v plné zralosti i kondici, ovšem i cukr je důležitý: mrazem – stejně jako varem – sladká chuť ovoce poněkud otupí, takže se nebojte ovocný základ přisladit. Cukr je kromě toho důležitý pro výslednou konzistenci sorbetu.
K dochucení stačí trocha vanilky či kapka citronové šťávy, případně alkoholu. Kdo se nebojí odvážnějších experimentů, může při dochucování sáhnout i po nějaké bylince – třeba levanduli, mátě nebo bazalce.
