Rakytník řešetlákový (také však známý jako úzkolistý) můžete v přírodě nalézt v podobě stromů i keřů, u nás však většinou neroste volně, bývá spíše pěstován v zahrádkách jako okrasná dřevina. Mezi vyznavači zdravého životního stylu patří rakytník mezi oblíbence. Obsahuje totiž spoustu prospěšných látek, například vitaminy A, B, C, D, E a K, dále také aminokyseliny a silice. V různých formách pomůže posílit imunitu, zahnat únavu a trávicí problémy, také se používá pro zrychlení regenerace drobných poranění, spálenin, ale rovněž omrzlin.
Místo má v tradičních východních medicínách, jako je například tibetská či mongolská. Jako zajímavost můžeme uvést etymologii latinského názvu rakytníku vycházejícího z řečtiny. Zní hippophae rhamnoides. Slovo hippophae můžeme rozdělit na dvě části hippos (kůň) a phaes (lesk). Již totiž staří Řekové přišli na to, že rakytník svědčí koňské srsti a dodává jí lesk.
Přirozený výskyt rakytníku zahrnuje oblasti napříč Eurasií – najdete jej ve Skandinávii, ale také na Kavkazu, v Číně i v Mongolsku. Podmínky pro jeho pěstování nejsou nijak náročné – nevadí mu ani mráz, ani úmorné sucho. Na našem území byl poprvé vysazen v roce 1835, a to v pražské Stromovce.
Pokud se rozhodnete rakytník pěstovat, není to žádný problém. A máte štěstí, zrovna je k vysazení to nejvhodnější období. Sazenice seženete v zahradnictvích, měli byste si ale dát pozor na několik důležitých věcí – zaprvé, aby vám rakytník plodil, potřebuje svůj pohlavní protějšek, je totiž dvoudomý. Oba kusy by pak měly být vysazeny relativně blízko od sebe, aby mohlo dojít k přenosu pylu.
Zeptali jsme se vědců: Bez slunce. Jak získávají podzemní zvířata vitamín D? |
Zadruhé, při výběru odrůdy volte raději keře či stromky, které jsou vyšlechtěny tak, aby neměly ostny, které velice znesnadňují manipulaci s rostlinou, ale i případnou sklizeň. A konečně zatřetí – až budete rostliny vybírat, nebojte se optat na habitus dospělé rostliny. Existují totiž variety drobnější i větší, můžete si tak vybrat, co je vašemu srdci (či zbývajícímu prostoru v zahradě) bližší. A pozor, jde o rostlinu dosti rozpínavou a nezkrotnou, takže jí vyberte takové místo, kde nebude nikomu vadit.
A co s případnou sklizní? Nic složitého. Plody můžete usušit a použít pro přípravu rakytníkového čaje, který je vhodný doplnit třeba šípky. Vyrobit si můžete také rakytníkový olej, který je vhodný pro zevní i vnitřní užití. Pro jeho výrobu využijete rovněž sušené plody, které rozdrtíte a zalijte panenským olivovým či sezamovým olejem, volíme poměr dvou lžic bobulek na půl litru oleje. Necháme přibližně čtrnáct dní louhovat na chladnějším tmavém místě, nezapomeneme občas obsah protřepat.
Z plodů rakytníku se ale dá vytvořit například i chutná marmeláda. Plody omyjte, vcelku povařte, propasírujte, přidejte cukr a želírovací prostředek – žádný nezvyklý postup u tohoto nezvyklého ovoce nečekejte.
