„Cena stromků rozhodně nepůjde nahoru a zůstane stejná jako loni,“ potvrzuje Miroslav Kubů, menší pěstitel z Vysočiny. Jedinou výjimkou, kde se cena nejspíš zvedne, jsou borovice. Právě těm totiž nejvíce škodí sucho posledních let.
  |
„Borovic letos kvůli suchu moc nebude. Pro obchodníky je dnes těžší je sehnat, a nebude jich tak dostatek. Je reálné, že možná budou o něco málo dražší než loni,“ říká František Valdman, pěstitel z Pošumaví a místopředseda Sdružení pěstitelů vánočních stromků. Zatímco loni za stromek o velikosti mezi půldruhým až dvěma metry zaplatil zákazník podle druhu borovice od 300 do 500 korun, letos to bude zhruba mezi 400 až 550 korunami.
Borovice jako vzpomínka na komunismus
Nicméně zájem o borovice dlouhodobě klesá. Postupně ji vytlačila i díky levnému dovozu z Polska a z Dánska kavkazská jedle, kterou mají o Vánocích doma tři ze čtyř Čechů. Dohromady činí podíl prodejů smrku ztepilého a borovice asi desetinu z celkového počtu 1,3 milionu stromků, které se u nás každoročně před Vánoci prodají. Klesající zájem o borovice ostatně potvrzují i další pěstitelé.
Borovičky nebudou, říká šumavský pěstitel. Stromky na své plantáži ‚střihá‘ vlastnoručně vyrobeným strojem |
„Borovice pěstujeme. Obecně je s nimi problém takový, že je moc lidí už dnes nechce, a navíc rostou často křivě. Na borovicích dnes nelze vydělat, ale jen prodělat. Borovice je jen pro ty, kdo zažili komunismus. Vánočnímu stromku se ani nepodobá a je to jen náhražka. S tím, jak generace, která je takto pamatuje, mizí, tak klesá i zájem o ně,“ potvrzuje David Sokol ze společnosti Baobab, která patří mezi největší pěstitele stromků u nás.
Za jedli Češi zaplatí podobně jako loni od 550 do 900 korun. „Jedli samozřejmě za tuto cenu koupíte, ale když budete chtít pětimetrovou jedli, tak za ni zaplatíte i pět tisíc,“ doplňuje Sokol. „Na 80 procent stromků, které prodáváme, je z naší produkce vypěstovaných a 20 procent je z dovozu z Dánska. Z dovozu jsou hlavně prémiové jedle s výškou nad dva metry,“ dodává.
Za smrk pichlavý neboli stříbrňák se zaplatí od čtyř do pěti set korun, za klasický smrček o stokorunu méně.
Ceny drží při zemi stromky z dovozu
Důvodem, proč si stromky už roky drží stabilní cenu, přestože náklady na práci či jejich dohnojování rostou, je především konkurence z plantáží v Polsku či v Dánsku, jež se prodává ve velkých tuzemských obchodních řetězcích.
„Bezpochyby nás to nutí přinejmenším nezdražovat. To, co se vozí z Polska sem k nám do různých řetězců, je sajrajt, ale je to levné. Bohužel, Češi slyší na všelijaké akce,“ dodává Sokol, jehož společnost prodává stromky před různými obchodními domy na více než 70 místech po celé republice.
Například společnost Mountfield odstartovala prodeje už 21. listopadu. „V nabídce máme kavkazské jedle, které dovážíme z dánských plantáží v různých velikostech od sta až do 250 centimetrů. Například cena nejvíce žádané velikosti stromku od 150 do 200 centimetrů začíná na 499 korunách. Stromek velký jeden až 1,25 metru stojí 349 korun včetně ořezu do dřevěného stojanu,“ upřesnila mluvčí řetězce Kateřina Böhmová.
Některé vánoční stromky a řetězy obsahují nebezpečné látky. Mohou poškodit pohlavní systém, varuje Arnika |
V obchodech IKEA stromky nabízejí od včerejška. „Zákazníci u nás nakoupí jedle kavkazské o minimální výšce 140 centimetrů, více než polovina stromků ale dosahuje 160 centimetrů. K dispozici budou za jednotnou cenu 499 korun s tím, že všichni členové IKEA Family dostanou při nákupu stromečku kartu IKEA v hodnotě 250 korun, kterou mohou od ledna do konce března 2020 použít na další nákup,“ uvedla Kateřina Otáhalová, IKEA Business Leader v IKEA Česká republika.
Společnost loni prodala kolem 50 tisíc stromků. „Letos jsme zásoby ještě mírně navýšili, jelikož Češi mají přírodní stromky v oblibě,“ doplnila Otáhalová.
Uříznutý stromek patří co nejdříve do vody
Podle českých pěstitelů je problém u stromků z řetězců v tom, že se jedle z Dánska či z Polska často řežou už v říjnu. „Stromky pořežou, dají je do sítě a následně uloží do klimatizovaných skladů. Stromky ale nestojí ve vodě, takže když je pak vidíme v řetězcích, tak je to na nich znát,“ tvrdí Miroslav Kubů, který pro své zákazníky začíná vánoční jehličnany řezat 7. prosince a končí 22. prosince.
„Jsou ale i lidé, kteří mi volají na Štědrý den, že chtějí stromek. Jestli se ale pořeže 15. či 22. prosince, pokud se dá do chladna, tak je to z hlediska toho, jak dlouho vydrží, jedno,“ doplňuje Kubů s tím, že si u něj zákazníci na plantáži přímo stromek vyberou a uříznou, takže je skutečně čerstvý.
Na Staroměstském náměstí se za zvuku Krkonošských pohádek slavnostně rozsvítil vánoční strom |
Velcí tuzemští pěstitelé, jako je František Valdman či společnost Baobab, ovšem stromky sklízejí už v listopadu, aby je měli prodejci od zahradnictví až po stánkaře už zkraje prosince naskladněné a připravené k prodeji.
„Ideální způsob, jak je skladovat, je na zahradě nebo na balkonu v kýblu s vodou. Stromek se chová částečně jako květina a je schopen ještě nějaké tekutiny absorbovat, a tím si prodloužit životnost,“ radí na závěr Robert Šíma ze společnosti Abies Vysočina. Stromeček ponořený v kýblu a v chladu „vypije“ klidně i dvě deci vody za den.
