"Dřív byly pohlavky prostě jedním ze způsobů, jak zareagovat na poklesky nebo vědomé odmítání spolupráce," řekl.
Přesto byl prý rád, když počátkem 80. let byly tělesné výchovné tresty zákonem zcela zakázány. "Dodržoval jsem ten zákaz co nejpřísněji a vnitřně se mi ulehčilo," zdůraznil.
Znovu zopakoval své dřívější stanovisko, že o případech sexuálního
zneužívání v chlapeckém chrámovém sboru v Řezně nic nevěděl, a to ani v podobě šeptandy. Vyjádřil lítost nad tělesným i duševním strádáním obětí. O roli svého bratra, papeže Benedikta XVI., při řešení aféry se sexuálním zneužíváním dětí v církevních institucích, uvedl jen tolik, že papež může jen oslovit zodpovědné preláty v příslušných zemích a spolu s nimi zformulovat jasné odsouzení všech takových případů.
Vlnu odhalení sexuálního zneužívání na katolických školách v Německu odstartovala v lednu kauza berlínského jezuitského gymnázia Canisius-Kolleg. Mezitím vypluly na povrch podobné případy na dalších školách v Bavorsku, odkud pochází i nynější papež. Skandál se rozšířil i na slavný chrámový sbor Řezenští chrámoví vrabci, který v letech 1964-1994 vedl Georg Ratzinger. Ani jeden z oznámených případů sexuálního zneužívání členů chlapeckého chrámového sboru nespadá do období, kdy stál v jeho čele bratr současného papeže.
