"Nelituju, že jsem to vzal... To je věc, kterou si rozmyslíte a odmítnete, nebo ji vezmete s tím, že se zapřisáhnete, že toho nebudete litovat," prohlásil.
"Pro mě nejtěžší byl ten první měsíc v Hrzánském paláci, to jsem si fakt kolikrát říkal, měls to zapotřebí?" vrátil se do dubna 2009. "Byly to mediální tlaky, často neutěšené debaty s politiky. Neměl jsem nikoho vedle sebe, jen tři čtyři lidi. Vláda ještě nebyla sestavená, neměl jsem velkou zkušenost, do toho padající evropské předsednictví."
Velkou část politiků znal, protože chodil na vládu jako šéf statistického úřadu. "Ale to je máte přece jen na délku paže. Neznal jsem tak některé jejich způsoby, modely chování. To mi sem tam na začátku vyrazilo dech," uvedl.
Dalším zlomem bylo skončení původně dohodnutého pětiměsíčního mandátu, kdy se ale přeložily volby z podzimu na jaro. "Zatímco po nástupu do funkce to bylo v rovině pocitů..., podruhé po skončení prvního období to byla racionální úvaha. Kladl jsem i otázku politikům - chcete s tou vládou pokračovat, nebo máte jiný plán?"
Čtěte také |
Teprve po jejich ujištění se rozhodl pokračovat. "Bral jsem to jako velmi nesamozřejmé. Ono to nepřinášelo zas takovou radost," řekl s tím, že "druhé období bylo nesrovnatelně těžší než to první - z mnoha důvodů." Připomněl hlavně "iluzi o podpoře, kterou vláda měla ve sněmovně."
Přese všechno považuje premiérování za dobrou zkušenost. "Vezme vám to kus soukromí a hrozného času. Na druhou stranu vás to posílí ve schopnosti jednat, ve víře v sebe sama. Já tedy ale rozhodně nebyl zakomplexovaný trubka, jak to na první pohled mohlo vypadat," dodal rychle Fischer.
Snažil se také nepodléhat výhodám spojeným s funkcí. "Aby to člověk uměl unést, pořád jsem si říkal - hele, pevně oběma nohama na zemi, jsou i jiné hodnoty, než samotné vládnutí," řekl. "Přece jen je to v mnoha ohledech exkluzivní, co si budeme povídat."
Vláda není fabrika
Spokojen byl se spoluprací se svými ministry, i když určité obavy zpočátku měl. "Manažerské zkušenosti jsem měl, ale vláda není fabrika, ale ani statistický úřad, rozhoduje se jinými mechanismy. Naprostou většinu ministrů jsem znal málo nebo vůbec a přesto tam velmi záhy byla atmosféra velmi silné důvěry," dodal Fischer a ocenil, že ministři úspěšně čelili politickým tlakům.
"Cítili větší příbuznost k vládě než k těm, kteří je tam vyslali. Někdy to pro řadu z nich nebylo úplně jednoduché. Řadě těch kolegů jsem za to vděčný," řekl.
Za úspěch své vlády považuje fakt, že "vyšlo dokončení předsednictví". "Že jsem to zvládnul a nebyla to pohroma, výbuch a katastrofa, jak se traktovalo v médiích," uvedl Fischer. Zakládá si také na tom, že "se podařilo zbrzdit poměrně silné tendence k extremismu v ČR". "To jsem viděl hodně osobně, a když jsme nastupovali, situace nebyla nikterak růžová," poznamenal.
Dobrý pocit nemá z rozhodování kolem stávky v dopravě, kdy se podle něj odborářům příliš ustoupilo. Podle něj by v tom ale vláda v případě stávky zůstala sama, protože "všichni ti politici, kteří byli potom tak pevní v kramflecích..., by se velmi rychle odtáhli".
I když by se ani dnes nerozhodl jinak, ideální rozhodování to pro něj nebylo. "Jsou věci, o kterých racionálně víte, že je musíte udělat, ale nejste s nimi vnitřně spokojen," řekl Fischer.
"Politici tohle možná umějí líp..., a proto jsou asi politici. I proto jsem do té politiky nechtěl, protože bych takových rozhodnutí musel dělat čím dál víc." "Nedotáhli jsme kupředu protikorupční balíček, ale tady možná byla očekávání příliš veliká. To je běh na velice dlouhou trať a souvisí s celkovou transformací veřejné správy," dodal expremiér.
Následovníci ve funkci
"Budu se se zájmem dívat, jak si vedou následníci." Obecně si myslí, že jeho kabinet dal "zemi pocit vydechnutí nebo klidu mezi politickými vládami". "Ty jsou ovšem přirozenou věcí, ta naše vláda byla v podstatě nepřirozená," dodal.
A přišel jako premiér o nějaké iluze? "Neztratíte něco, co nemáte. Tam, kde jsem iluze neměl, tam se mi to potvrdilo, ať už o světě politiky nebo byznysu," uvedl. Na druhou stranu ale ani po 14 měsících ve funkci nepropadl pesimismu a "sebemrskačství", které se projevovalo prý hlavně kolem 20. výročí sametové revoluce. "I když je spousta věcí jinde, než jsme čekali, hodně se toho nepovedlo, odkládalo se a ne že by se nekorumpovalo..., ale není možné ztratit víru a naději," zdůraznil.
Kontakt s politiky vůbec nechybí
Během prvních pěti měsíců automaticky počítal s tím, že se vrátí na statistický úřad. Když se pak jeho mandát prodloužil až do letošního jara, začal cítit, že se od úřadu vzdaluje, a přemýšlel, zda se tam bude moci vrátit.
Čtěte také |
"Přišla tahle možnost na EBRD... Začal jsem se o to místo ucházet. Slovo dalo slovo, prošel jsem všechny procedury," řekl Fischer. Nejvíc ho překvapilo, "že to nikde neprasklo". "Byl jsem rád, že se to obešlo bez mediálních vzruchů," dodal.
Nelituje ani rozhodnutí pracovat v EBRD. "Je to úplně jiný typ rozhodování. Ubyl mi také jakýkoli kontakt s jakýmikoli politiky. To mi nijak nechybí," prohlásil.
