Lidovky.cz

Zemřel populární sexuolog a psychiatr Miroslav Plzák

Lidé

  8:35aktualizováno  11:35
PRAHA - Autor více než 70 vědeckých a populárně-naučných publikací na téma partnerských vztahů a manželského soužití Miroslav Plzák zemřel ve věku 85 let v noci ve svém pražském bytě. Byl prvním, kdo napsal vysokoškolskou učebnici o poruchách manželského soužití. Působil také jako dramatik, scenárista a spisovatel.

Miroslav Plzák foto: Lidové noviny

Plzák zemřel ve svém pražském bytě v noci na sobotu. Přivolaná záchranná služba už mu nemohla pomoci. Potvrdila to mluvčí pražské záchranné služby Jiřina Ernestová. Populární klasik manželské terapie a zakladatel Linky důvěry se dožil 85 let.

„Bohužel už jsme mu nedokázali pomoci,“ uvedla mluvčí. Lítost na úmrtím Miroslava Plzáka vyjádřili jeho přátelé Jan Cimický a Radim Uzel.  „Mirek Plzák - to je vlastně jeden z těch posledních bardů psychiatrie, kteří odcházejí. Z našich učitelů...,“ řekl například psychiatr Cimický.

Sexuolog Uzel považuje za Plzákovu „nehynoucí zásluhu“ to, že založil československé manželské poradny, tedy věc, která tehdy neexistovala ani v zahraničí. „Svým odborným přístupem a tím, že také mnoho manželských poradců vyškolil, zachránil mnoho manželství. Takže jistě vyoral brázdu hlubokou, co se týče spokojenosti partnerských vztahů,“ řekl Uzel.

Psychiatr i dramatik

Za několik desítek let, co vkročil na tehdy neprobádanou půdu manželských věd, se lidé podle Plzáka nezměnili. Jeho rady, jak najít správného partnera či jak „přežít“ manželství jsou proto pořád „in“, a tak jeho knížky patří mezi bestsellery.

Plzák není autorem proslulé rady pro nevěrníky „zatloukat, zatloukat a zatloukat“, jak se v souvislosti s jeho jménem traduje. V posledních letech se to marně snažil veřejnosti vymluvit.

Vedle desítek populárních a odborných publikací psal také televizní inscenace a divadelní hry, z nichž nejznámější Záviš kontra Březinová se v Semaforu hrála tři roky. Plzák byl rodákem z Libušína u Kladna, ale dětství prožil v Praze.

Maturoval rok před koncem války a poté byl totálně nasazen v jedné libeňské fabrice. Po válce absolvoval medicínu na Karlově univerzitě a už po druhém ročníku ho přitáhla psychiatrie. Byl členem Československé strany národně socialistické, proto po studiích coby politicky nespolehlivý léčil čtyři a půl roku příslušníky takzvaných Pomocných technických praporů.

Po praxi v léčebnách v Praze-Bohnicích, Kroměříži a Horních Beřkovicích nastoupil v roce 1959 na pražskou psychiatrickou kliniku věhlasného profesora Vondráčka. Po čtyřech letech se stal primářem a na klinice pak působil do roku 1989, kdy odešel do důchodu.

Miroslav Plzák v rozhovoru LN LN Dnešní mladí lidé mají dost často strach, který vy jste nezažil, že nenajdou nikoho, s kým by mohli žít. Dnes je hrůzná situace. Lidé se nemají kde seznamovat. Zmizela například korza namlouvání. Když jsem byl mladý, všechny maminky s dcerami korzovaly po Libušíně - a stejně tak všichni kluci. Bylo možné k nim přistoupit a požádat, zda je možné doprovodit dceru. Maminka už dobře věděla, o koho se jedná, a podle toho souhlasila nebo nesouhlasila. Dnes většina manželství vzniká ze zaměstnání nebo ze školy. A to je nežádoucí. CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE ZDE.

Sexuolog mezi bohémy

Klinicky se Plzák mimo jiné zabýval depresemi. Mezi jeho pacienty bylo mnoho známých osobností, také herců. Od 60. let byl totiž „jako doma“ mezi bohémskou společností spojenou zejména s divadly Rokoko, Semafor či Reduta.

V této době mu do života nakrátko vstoupily i dvě krásné herečky, Olga Schoberová a Marie Drahokoupilová. Kvůli stykům s uměleckým světem a také proto, že na klinice pomohl mnoha lidem, kteří měli politické problémy, byl zajímavým objektem pro Státní bezpečnost. Razantně však popřel, že by jakkoli s StB spolupracoval.

Linka důvěry

Odborníka na manželské soužití udělal z Plzáka rostoucí počet sebevražd začátkem 60. let a příkaz něco s tím udělat. Tím něčím se stala první Linka důvěry, k níž se inspiroval u britských samaritánů. Slouží od roku 1964 dodnes.

A protože většina klientů přicházela s manželskými konflikty, vstoupil s chutí na „pole neorané“. Vytvořil samostatný vědní obor zabývající se manželstvím - matrimoniologii a jako první na světě také napsal vysokoškolskou učebnici na toto téma.

Ve svých názorech promítal své klinické a životní zkušenosti. Pět manželek, jak se traduje, ale neměl. Rozvedl se jen jednou a s druhou, o 24 let mladší manželkou Emou žil skoro 40 let. Vyrovnal se i s tragédii, které ani jako psychiatr nemohl zabránit - jeho syn si vzal život těsně před maturitou. Z prvního manželství má dceru Renatu, která je rovněž lékařkou.

K jeho nejznámějším teoriím a základním kamenům partnerství patří pravidlo tří „S“ - soucit, stesk a starost (strach). Za největší rozvraceče vztahů naopak považoval výčitky, osočování a výhrůžky.

„Smyslem manželství není, aby v něm byli partneři šťastní, od toho jsou tady záliby,“ tvrdil Plzák a nabádal lidi, aby měli hobby. Odromantizování manželské lásky a štěstí, poukazování na nicotnost milenecké lásky či popisy nevěr mu vedle velké popularity přinesly i časté osočování z cynismu.

Mnohým odpůrcům vadilo, že o vážných problémech mluvil a psal humorně. „Nevymýšlím text tak, aby byl komický, to vyjde samo,“ říkal Plzák.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.