Známý psychiatr a sexuolog Miroslav Plzák zemřel v sobotu v Praze ve věku 85 let.
Pravidlo tří „S“
K základním kamenům spokojeného partnerství patří podle Plzáka pravidlo tří „S“ - soucit, stesk a starost (strach). Za největší rozvraceče vztahů naopak považoval žárlivost společně s výčitkami, osočováním a výhrůžkami.
Nemilujme se příliš. „Velká láska“ je nežádoucí
V milenecké lásce se člověk oproti té běžné více natrápí, než si užije. Ale záleží na tom, zda-li je lidské vědomí tím faktem milenecké lásky jen „jemně zastíněno“, „infiltrováno“ či dosáhne stupně „okupace“:
Milenecká láska 1. stupně jen jemně stíní vědomí - tedy občasná vzpomínka na milence či milenku člověka potěší, ale neruší ho v práci.
Plzák není autorem proslulé rady pro nevěrníky „zatloukat, zatloukat a zatloukat“, jak se v souvislosti s jeho jménem traduje. V posledních letech se to marně snažil veřejnosti vymluvit. |
Vědomí infiltrované mileneckou láskou charakterizuje 2. stupeň intenzity této lásky. Člověku dovoluje jinou činnost, ale ruší mu ji, odvádí mu myšlenky. Takovýto vztah je vhodný maximálně na období čtvrt roku, poté už je nežádoucí.
Nejtěžší 3. stupeň nastává, pokud nám milenecký vztah okupuje vědomí tak, že není schopno jiné činnosti. To je ta známá „velká láska“, ale člověk se jí nejvíce natrápí a výsledná bilance je vždy záporná, upozornil Plzák.
Podle něj je tedy z expertního hlediska třeba prosazovat, aby se lidé nemilovali příliš. Protože láska okupující vědomí, „velká láska“, vede ke katastrofám (ublížení, sebevraždy). Je tedy třeba milovat tak, aby to člověka nerušilo v ostatních činnostech.
Atraktivní a bohaté ženy to mají těžké
Výběr partnera je u žen provázen touhou po zisku perspektivního partnera, kterého žena podle vlastního úsudku posoudí jako vhodného otce svých dětí.
Žena atraktivní a bohatá je ve výběru manžela bezradná, neboť nepotřebuje perspektivního muže. Podle Plzáka ve výsledku sáhne po jednom ze dvou typů mužů - buďto typicky maskulinním nebo po muži málo potentním. Neboť jak ukazují průzkumy, žena, která je bohatá a krásná, ztrácí sexuální apetenci, protože má příliš velkou nabídku.
Ženy za sekýrování nemohou. Mají to vrozené
Ženská nespokojenost s manželem je podle Plzáka geneticky vrozená vlastnost. Do svatby ji ženy dokáží potlačovat, neboť muže nechtějí od sňatku odradit. Ale po svatbě se plně projeví.
Plzák o ženské nespokojenosti mluví jako o poruše, není to podle něj od ženy vypočítavé, že muže sekýruje a stěžuje si na jeho nedostatky. Ale to vrozené geny jí našeptávají, aby byla nespokojená. Proto jí muž ve výsledku připadne jako nedostatečně aktivní, nedostatečně milující a žena se tudíž cítí nespokojeně.
Žárlivost: začarovaný kruh spojený s nevěrou
Nejsme geneticky naprogramovaní k věrnosti. Podle Plzáka by to ani nešlo. V takovém případě by člověka pohlavní styk s jiným partnerem než vlastním nelákal, což by narušilo výběr vhodného partnera s co nejlepšími kvalitami pro reprodukci.
Možnost nevěry je pak úzce spojená s vyvoláním nejistoty a žárlivosti. Problém žárlivosti spočívá v tom, že nevěra je jev možný, utajitelný a věrnost je nedokazatelná. Podezření z utajené nevěry pokračuje žádostí partnera, aby mu jeho protějšek dokázal, že byl věrný. Což ovšem nelze. Plzák to nazval trojúhelníkem smrti.
