"Vždy jsem hrála českou hudbu, Dvořáka, Smetanu. Nejen v Praze, ale i v Jeruzalémě i tady doma v Londýně. Je to součást mého života, hudba mi pomohla v těžkých chvílích," sdělila Alice Herz-Sommerová v rozhovoru pro LN v reakci na páteční udělení ceny Artis Bohemiae Amicis. Cenu uděluje české ministerstvo kultury osobnostem, které propagují českou kulturu v zahraničí. Herz-Sommerová nejenže koncertovala po světě, ještě šířila slávu českých skladatelů.
Klavíristka, která minulý pátek oslavila 107. narozeniny, se narodila v židovské rodině v Praze. Otec Friedrich Herz měl továrnu, matka se starala o výchovu pěti dětí.
Již během studií zaujala odbornou kritiku včetně Maxe Broda, který o ní napsal nadšenou recenzi. V srpnu 1914 se Irma provdala za Felixe Weltsche, blízkého přítele Franze Kafky. V zahraničních i tuzemských médiích bývá Herz-Sommerová označována za "Kafkovu přítelkyni" a za jedinou Kafkovu pamětnici. Realita je ale poněkud jiná. Kafka chodil do Herzovy rodiny na návštěvy, vyprávěl Alici fantaskní příběhy, ale mnohem blíž měla k Weltschovi, který jí byl většinu života starším rádcem. Další žijící pamětnicí slavného spisovatele je Kafkova neteř Věra.
V červenci 1942 musela nastoupit do transportu Alicina matka, bylo jí 72 let. Přesně rok po jejím odjezdu musela i Alice s manželem a pětiletým synem nastoupit do transportu – do Terezína. Alice byla zpočátku ušetřena fyzické práce, pracovala v tzv. "oddělení pro organizování volného času". Odehrála sto koncertů, hrála Beethovenovu Appassionatu i Chopinovy etudy. Hudba byla opět prostředkem, jak na chvíli uniknout od okolní reality. "Já i můj syn jsme byli v ghettu vlastně šťastní. Jen do té chvíle, než Leopold musel do transportu" řekla Herz-Sommerová LN. Po válce odjela do Jeruzaléma, od roku 1975 žije v Londýně. Její spletitý život je námětem knihy Rajská zahrada uprostřed pekla.
