Podle publicisty Genea Schwama podlehl Edwards komplikacím způsobeným zápalem plic ve zdravotnickém středisku svatého Jana v kalifornské Santa Monice, kam byl přijat před dvěma týdny. V jeho posledních chvílích s ním byla manželka, herečka Julie Andrewsová, s níž byl od roku 1968, a další rodinní příslušníci.
Prvního Růžového pantera natočil režisér Blake Edwards v roce 1964. V hlavní roli hrál francouzského detektiva, jehož nešikovnosti se vyrovná jen jeho schopnost dopadnout zločince, Peter Sellers. Nakonec bylo s postavou inspektora Clouseaua, která se stala klasickou komediální úlohou, natočeno šest filmů. Další dva, které natočil po Sellersově smrti, už byly ale propadáky. Svoje filmy zaplňoval nicméně tolika gagy, že ho za to tisk často i kritizoval.
Získal si na svou stranu řadu významných herců
Jako režisér nebo scenárista se Edwards podepsal pod více než 50 filmy. Před Růžovými pantery dosáhl velkého úspěchu snímkem Snídaně u Tiffanyho z roku 1961, ve kterém zazářila Audrey Hepburnová. Zaujal například i filmem Večírek z roku 1968, v němž opět Sellers hrál nemotorného cizince.
V jeho filmech hrála řada dalších velkých herců. Třeba Jacka Lemmona známého z filmu Někdo to rád horké z roku 1959 obsadil do zdařilé role pijáka ve snímku Dny vína a růží z roku 1962. V úspěšném filmu The Perfect Furlough z roku 1958 zase hrál druhý z dvojice Někdo to rád horké Tony Curtis a také Janet Leighová, známá z hororu Alfreda Hitchcocka Psycho. V roce 1959 dal roli další hvězdě, Carymu Grantovi, ve filmu Operace Spodnička z roku 1959.
Od Růžových panterů se trochu odpoutal až koncem 70. let například filmovou komedií 10 z roku 1979 o morálce, lidském chování a krizi středního věku.
Edwards byl prý znám nezávislostí ducha, která ho nevyhnutelně vedla k častým konfliktům se šéfy filmových studií. Své pohrdání systémem výroby filmů v Hollywoodu vyjádřil černou komedií Trhák z roku 1981.
Své místo Edwards měl i v televizním průmyslu. V roce 1958 vytvořil postavu Petera Gunna, která přinesla nový styl detektivních seriálů. Při této příležitosti začal spolupracovat se skladatelem Henrym Mancinim, jehož hudba zní z většiny Edwardsových filmů.
Oskarový režisér
V roce 2004 dostal Edwards, který zůstal činný do poslední chvíle, čestného Oscara za celoživotní dílo. V současnosti měl rozpracované dva muzikály na Broadwayi, z nichž jeden měl být adaptací slavného Růžového pantera. Málo je už o něm známo, že větší část života také maloval a zabýval se sochařinou.
Podle Schwama byl Edwards poslední rok a půl upoután na invalidní křeslo kvůli nemocným kolenům, což mohlo přispět k jeho zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Edwards měl z předchozích manželství dvě děti. S Andrewsovou adoptoval dvě vietnamské děti.
