Vyplývá to z historických rešerší provedených na popud královny Silvie, které byly dnes zveřejněny ve Stockholmu.
Podle odborníka na dějiny druhé světové války Erika Norberga, který rešerše vedl, dokumenty naznačují, že Sommerlath vyměnil s Efimem Wechslerem jeho továrnu na zpracování kovů v Berlíně-Kreuzbergu za svůj podíl na kávovníkových plantážích v Brazílii a umožnil mu tak do Latinské Ameriky odjet. "Vše nasvědčuje tomu, že šlo o dohodu, která byla zinscenována s cílem kompenzovat Wechslera za převzetí firmy Wechsler & Hennig a umožnit mu usadit se v Brazílii," cituje agentura DPA z 36stránkové rešeršní zprávy.
Jiní badatelé však zpochybňují ušlechtilost Sommerlathova postupu s poukazem na to, že na výměně bohatě vydělal, uvedla agentura AP. Podle Norbergovy zprávy však Sommerlathova nabídka "byla pro Wechslera zjevně atraktivní".
Sommerlath se vrátil do Německa v roce 1938 z Brazílie, v níž žil od roku 1920. Také dnes zveřejněná zpráva potvrzuje, že byl členem nacistické NSDAP od roku 1934, zdůrazňuje však, že podle všeho byl "neaktivním členem".
Vojenská výzbroj, nebo fény?
Soukromá švédská televize TV4 odvysílala loni v pořadu Kalla Fakta (Chladná fakta) reportáž, podle níž Sommerlath v arizované firmě vyráběl vojenskou výstroj pro protiletadlovou obranu, mimo jiné vozidla, optiku a monitory, vše pro německou armádu.
Ještě před reportáží se Silvia svého otce zastávala. V rozhovoru pro tisk uvedla, že otec ve firmě vyráběl elektrické produkty jako modelové vláčky nebo fény, za války prý byl ale donucen vyrábět membrány do plynových masek pro civilní obranu. "Byla to mašinerie. Nebyl politicky aktivní, ale pokud by šel proti proudu, šel by proti celé té mašinerii," řekla Silvia. Podle švédských médií tak jeho činy "naivně ospravedlňovala".
"V její vlasti Německu by byl tento náhled na nacismus absolutně nemožný. Demokraticky volená hlava státu by po takových výrocích dokonce musela odstoupit," napsal tehdy deník Dagens Nyheter.
Královský dvůr ve Stockholmu loni k novým informacím o Waltheru Sommerlathovi vydal jen stručné komuniké, že královna Silvia "nevidí žádný důvod obsah vysílání jakkoli komentovat". K členství otce v NSDAP komuniké uvádí: "Královna samozřejmě lituje, že její otec v roce 1934 vstoupil do nacistické strany. Dozvěděla se o tom ale až jako dospělá a neměla tudíž žádnou možnost o tom se svým otcem diskutovat." Také její 72letý bratr Ralf de Toledo Sommerlath tehdy uvedl, že rodina o ničem nevěděla. "Byli jsme tehdy děti, nebo jsme ještě vůbec nebyli na světě," řekl. Dodal jen, že rodina záležitost projednává a rozhodne o dalších krocích. Těmi zřejmě byly rešerše v historických archivech Brazílie i Německa a nynější zveřejnění uvedených faktů, které mají Sommerlathův profil poněkud vylepšit.
Švédská královnaSilvia Sommerlathová, narozená v roce 1943, vyrůstala v Brazílii a |
s budoucím švédským králem se seznámila na olympiádě v Mnichově v roce 1972. V roce 1976 se pak stala manželkou Carla XVI. Gustafa již jako švédského krále. Švédskou královskou rodinu zasáhly v posledních letech skandály, které připravily královský dům o mnoho sympatií mezi občany země. Vedle odhalení nacistické minulosti královnina otce mají na tom také podíl skandální historky ze soukromého života krále Carla XVI. Gustafa. 
