Na jiném místě zase píše: "Víčka jako by měla vykrojena přesně na ty dlouhé milostné pohledy, kdy se zornička úplně ztrácí, a přitom jí prudký dech rozevíral drobné nosní dírky a dvihal kypré koutky rtů, které na světle maličko stínilo trochu černého chmýří." (překlad Eva Musilová – pozn. red.).
Na základě těchto charakteristik se čtenáři začne v hlavě rodit možná podoba Emy Bovaryové. Kanadský spisovatel a umělec Joseph Davis však zašel ještě dál. Načrtl hrdinčinu "skutečnou" podobu. Podobně postupoval i u dalších literárních postav. Na pomoc si vzal stejný počítačový program, který kriminalisté používají k sestavování portrétů osob podezřelých ze spáchání zločinu.
Inspiraci našel při četbě detektivních románů. "Uvědomil jsem si určitou podobnost mezi tím, jak kriminalisté vytvářejí portrét zločince na základě výpovědí svědků a jak si čtenář představuje hrdiny románu podle toho, jak je popisuje autor," vysvětlil v rozhovoru pro LN umělec.
Chybí popisy nosu a uší
Výsledkem je projekt The Composites na internetové stránce thecomposites.tumblr.com. Umělec ji spustil tento měsíc a už během prvních tří dnů zaznamenala rekordních 6 tisíc návštěvníků. Prozatím se zde nachází téměř dvacítka portrétů, mezi nimi Daisy Buchananová z Fitzgeraldova románu Velký Gatsby, Humbert Humbert z Nabokovovy Lolity či Tom Ripley z knihy Talentovaný pan Ripley spisovatelky Patricie Highsmithové.
"Tento projekt je připomínkou toho, že literární hrdina je čistě subjektivní konstrukcí. Nikomu nepatří. Dokonce ani spisovateli, ani filmaři," zdůraznil.
"Snažím se vybírat hrdiny, kteří v sobě nesou určité zločinecké rysy. Dalším důležitým vodítkem je podrobný popis od autora," popsal Davis svoji metodu. Nejprve začal ve svojí knihovně a nyní si na pomoc bere i návštěvníky své webové stránky. Je zde kolonka, do které lze napsat jméno literární postavy a její charakteristiku tak, jak se objevuje v románu. Davis se pak pokusí zadaný úkol splnit.
Během své práce přišel na řadu pozoruhodných faktů. Například že autoři často vynechávají vzhled nosu a uší. V takovém momentě je nezbytné pátrat, zda se na jiném místě knihy autor k vzhledu postavy nevrací. Druhou variantou je dát prostor fantazii, ale i přitom je třeba mít určité literární znalosti. "Je to kombinace literární kritiky, ve které se velmi dobře vyznám, a forenzních disciplín, ve kterých jsem naprostý amatér," přiznal Davis v jedom z rozhovorů.
Sedmatřicetiletý Brian Joseph Davis je autorem několika knih. K jeho dalším projektům kromě The Composites patří například literární server Joyland otiskující krátké povídky.