V zahraničí jej zastupuje společnost Endeavor, která reprezentuje například Juda Lawa, Kieru Knightleyovou či režiséra Martina Scorseseho. Úspěšné tažení na zahraniční filmová plátna zahájil v roce 2000 rolí psychopata ve filmu Patnáct minut s Robertem de Nirem. Od té doby se objevil ve víc jak deseti filmech po boku Rowana Atkinsona, Williama Dafoa, Garyho Oldmana, Matta Damona či Roberta Carlyla.
Mohl mít i zelenou kartu, oficiální povolení k práci v Americe, které je těžké získat. Ale bylo to pro něj příliš závazné - musel by tam žít aspoň šest měsíců z roku. Scénáře si vybírá a rozhodně nebere všecko.
ČTĚTE TAKÉ: |
Celkově má Roden za sebou přes sedm desítek celovečerních filmů, dále četné televizní filmy a seriály a nevšední divadelní kusy. Je silný v postavách, které se dostávají do víru podivných událostí, ale i ve zcela civilních rolích.
S bratrem Marianem, rovněž hercem, se sešel v představení Divadla Komedie Staří mistři. A předtím spolu hráli ve hře Daria Fo Otevřené manželství. Na prknech Divadla Komedie exceloval i v nesnadné inscenaci podle Wernera Schwaba Lidumor aneb má játra beze smyslu.
Držitel Radoka i Českého lva
Za výkon ve hře Velkolepý paroháč v Divadle v Dlouhé získal v roce 1999 Cenu Alfréda Radoka. A několikrát byl nominován i na Českého lva, v roce 2009 jej získal za roli ve filmu Hlídač č. 47.
"Když chtějí obsadit dobrého a zajímavého herce, sáhnou po něm. Je totální hvězda, která nestárne, a má plno na několik let dopředu," hodnotí ho producent Jan Štern. "Takový český Clint Eastwood, co bude mít až do sedmdesáti charisma." Herecký rod Rodenů sahá až do 18. století. Karel se narodil ve znamení Býka v Českých Budějovicích, studoval na keramické škole v Bechyni a na DAMU.
Vystřídal několik divadelních štací, po roce v Národním divadle odjel na zkušenou do Anglie. Horko těžko se domluvil, vydělával si tím, že tiskl barevné potisky na trička, a chodil na herecké kurzy. Dokonce dostal malou roli v oblíbeném anglickém seriálu Spooks.
Filmový tyran je v soukromí velmi uzavřený
Jeho prvním důležitým filmem doma byl Čas sluhů Ireny Pavláskové z roku 1989. Zahrál si v sérii snímků Dušana Kleina o básnících. K výrazným patří titulní role filmu Don Gio (1992) nebo kapitán Obruba z Brabcova Krále Ubu (1996).
V soukromí je však tenhle filmový despota, zabiják, tyran či psychopat jeden z nejtišších, nejplašších a nejuzavřenějších herců. Ví se o něm, že je nepřístupný, vážný a na lidi kolem sebe nesmírně přísný.
U Příbrami koupil barokní usedlost, bývalé sídlo Lobkowiczů. Polorozpadlou nemovitost nyní opravuje, čímž vyvolává u památkářů pochvalné nadšení. Soukromí je pro něj to nejdůležitější.
Přesto se postaral o mediální kasaštyk prohozem partnerek s hercem a moderátorem Janem Krausem. Navzdory své úspěšnosti prý též často uvažuje o tom, že by skončil s herectvím. A na otázku, co by potom dělal, říká: "Asi bych jen tak byl."
