Na Wiesenthalově soupisu měl přitom Faber pořadové číslo dvě. Jedničkou zůstane i po jeho smrti Maďar László Csatáry, jenž jako policejní šéf v Košicích na jaře 1944 sehrál významnou úlohu při deportaci 15 700 Židů do Osvětimi.
John Demjanjuk V březnu ve věku 91 let rovněž v Německu zemřel nacistický zločinec John Demjanjuk, kterého soud nepravomocně odsoudil z napomáhání k vraždám více než 28 000 Židů ve vyhlazovacím táboře Sobibór, kde působil jako strážný. |
Ještě před tuto dvojicí jsou ovšem uvedeni Alois Brunner, blízký spolupracovník jednoho z hlavních organizátorů holokaustu Adolfa Eichmanna, a Aribert Heim spojovaný s podáváním smrtících injekcí v koncentračním táboře Mauthausen - již řadu let nejsou zprávy o jejich osudu, ale dokud nebude potvrzena jejich smrt, středisko je hodlá uvádět v čele seznamu hledaných.
Faber zemřel ve čtvrtek nemocnici v Ingolstadtu na selhání ledvin, uvedl s odvoláním na nejmenované zdroje donaukurier.de. Podle agentury AP Faberovu smrt potvrdila nizozemskému portálu de Nieuwe Pers jeho manželka Jacoba i jistý lékař.
Klidný život v Bavorsku
Faber, který se narodil v roce 1922 v nizozemském Haarlemu, během války se svým bratrem pracoval v tranzitním táboře Westerbork, odkud nacisté posílali tisíce nizozemských Židů do koncentračních a vyhlazovacích táborů.
Podle údajů nizozemské strany zavraždil nejméně 22 Židů a členů odboje.
Klaas Carel Faber během války se svým bratrem pracoval v tranzitním táboře Westerbork.
Po druhé světové válce byl Faber v Nizozemsku odsouzen nejdříve k smrti, pak mu byl trest změněn na doživotí. Utekl ale do Německa, které proti němu sice v 50. letech zahájilo proces, ale protože Nizozemci neposkytli důkazní materiál, soud v Düsseldorfu příslušníka nacistických jednotek osvobodil.
Od 60. let až do smrti žil Faber i přes opakované žádosti nizozemské justice o vydání nerušeně v Bavorsku. Klid mu zajistilo nařízení z dob nacismu, podle kterého se všichni nizozemští dobrovolníci Waffen SS automaticky stávali německými občany.
