Server Lidovky.cz o tom informovala Jiřina Šiklová.
Battěk byl filozof, sociolog a bývalý politik. Během pražského jara působil jako poslanec České národní rady a aktivista Klubu angažovaných nestraníků. Za normalizace ho ale vládnoucí totalitní režim odstavil z politických funkcí a pronásledoval ho. Battěk byl dvakrát vězněn pro údajné podvracení republiky. Podepsal Chartu 77 a byl členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.
Rudolf Battěk:
|
"Ruda Battěk byl vlastně jediný sociální demokrat v této republice, byl dokonce v Socialistické internacionále," řekla socioložka Jiřina Šiklová.
Znal se prý například s někdejším německým sociálnědemokratickým kancléřem Willym Brandtem nebo švédským premiérem Olofem Palmem. "Přesto to byl chlap, který byl víc než
9,5 roku zavřený za normalizace, to je polovička toho celého období," podotkla Šiklová.
Podle někdejšího předsedy Senátu a rovněž signatáře Charty 77 Petra Pitharta byl Battěk hrdý a statečný člověk, který si "odseděl" víc než většina disidentů. "Myslím, že ho estébáci neměli rádi," řekl. "On to byl složitý člověk, homo politicus, jakých bylo a je málo, člověk jasných pevných idejí a přitom organizátor, praktický člověk," popsal Battěka.
"Rudolfa Battěka jsem si vážil. Hodně jsme spolu mluvili v přelomových letech 1988-89. Zakládal tehdy HOS, Hnutí za občanskou svobodu, a jako jeden z prvních disidentů cítil, jak se nálada ve společnosti mění a že je potřeba opoziční práci dostat víc na veřejnost a zpolitizovat ji. Po revoluci chtěl jako starý sociální demokrat obnovovat ČSSD, ale ta mu nepochopitelně dala kopačky," napsal v sms zprávě exministr obrany a někdejší disident Alexandr Vondra.
Důležitá postava Občanského fóra
V roce 1989 se po sametové revoluci vrátil Rudolf Battěk do politiky. Byl členem obnovené Československé sociální demokracie a poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění, později byl aktivní v levicových (ale protikomunistických) a liberálních formacích (Klub sociálních demokratů Občanského fóra, Asociace sociálních demokratů a Demokraté 92).
Během sametové revoluce patřil k důležitým postavám Občanského fóra. Udržoval vazby na exilovou sociální demokracii a na domácí politické scéně prosazoval aktivitu v rámci Občanského fóra. V roce 1997 obdržel Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
Vyloučený z ČSSD
Do parlamentu nastoupil v roce 1990 za ČSSD. Koncem března 1990 se zúčastnil obnovovacího sjezdu ČSSD v Praze-Břevnově, kde kandidoval na předsedu. Strana ho v červnu 1990 vyloučila, ale její ústřední výkonný výbor o tři roky později toto rozhodnutí zrušil.
Do sociální demokracie se Battěk nevrátil, protože se mezitím stal členem Asociace sociálních demokratů. Tehdejší předseda ČSSD a nynější prezident Miloš Zeman tehdy změnu vysvětlil tím, že žádná demokratická strana nemá právo na vyloučení těch členů, kteří mají jiné názory. V roce 1996 Battěk neúspěšně kandidoval jako nezávislý do Senátu ve volebním obvodu v Praze 8.
