Logické hry a matematiku miloval plzeňský rodák Janeček už v dětství. "Je úžasná v tom, že je jednoznačná a spravedlivá," zdůvodňoval před časem, proč jej fascinace matematikou dodnes neopustila.
PSALI JSME: |
Bylo proto docela přirozené, že po střední škole zamířil na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, kde se věnoval teorii pravděpodobnosti a matematické statistice. Vzdělání si následně rozšířil studiem finanční matematiky na univerzitách v USA.
"Odmalička jsem chtěl být vědec. Když jsem dospěl, pochopil jsem, že důležité je mít peníze, aby člověk měl svobodu," vysvětloval Janeček v jednom z četných novinových rozhovorů svůj vztah k bohatství. Zatímco na gymnáziu si příjmy vylepšoval prodejem zmrzliny a knížek, během pobytu v USA už vydělal svůj první milion.
Úspěch u hracích stolů
Cesta k němu vedla přes karetní hru blackjack. Tu Janeček podrobil analýze pomocí vlastnoručně napsaného počítačového programu. Posléze vyrazil do kasina, aby si v praxi ověřil, zda je blackjack skutečně tak předvídatelný, jak se mu zdálo. U hracích stolů byl Janeček natolik úspěšný, že mu to kromě zmíněného milionu vyneslo i svým způsobem lichotivé zařazení na seznam nežádoucích návštěvníků amerických kasin.
V polovině 90. let se Janeček vrátil do Česka a začal obchodovat s cennými papíry. Zpočátku nešlo o nijak omračující byznys, zlom nastal někdy kolem roku 2003, kdy jeho firma RSJ vytvořila počítačový algoritmus pro obchodování na derivátových burzách. V současnosti je společnost RSJ, alespoň podle svého tvrzení, největším tvůrcem trhu na světový burzách s finančními deriváty. Ve srovnání s celkovou hodnotou obchodů, které Janečkova firma ročně zprostředkuje, působí státní rozpočet České republiky jako kapesné.
"Asketa nejsem. Když někam letím na delší trasu, tak sedím v byznysu, abych si mohl natáhnout nohy. Jezdím v kvalitním autě, mám hezký velký byt," svěřil se Janeček před časem novinářům. Stereotypní obraz zbohatlíka, užívajícího si slastného nicnedělání, nicméně nenaplňuje. V letech 2004 a 2005 pracoval jako vědeckovýzkumný pracovník na Rakouské akademii věd a od roku 2007 přednáší na pražské Matematicko-fyzikální fakultě.
Karel Janeček
Část svých peněz vložil Janeček do nadačního fondu, jehož cílem je rozvíjet vědu a výzkum v oblasti matematiky, ekonomie a medicíny. Je rovněž spolumajitelem Centra současného umění DOX a dlouhodobě podporuje hudební festival Struny podzimu.
Nakonec však nezůstalo jen u vědy a umění. Janeček, o němž jeho společník z firmy RSJ Václav Dejčmar prohlásil, že ztělesňuje osobnost s "unikátní směsí geniality a šílenství", založil před dvěma lety Nadační fond proti korupci. Organizace, u jejíhož zrodu stáli ještě herec Jan Kraus a pivovarník Stanislav Bernard, angažovala do svých služeb bývalého ředitele civilní rozvědky Karla Randáka. Ten pomohl odhalit a předat policii několik korupčních afér, včetně údajného rozkrádání pražského dopravního podniku.
Boj proti korupci
Snaha bojovat proti jednomu z nejhorších společenských nešvarů přinesla Janečkovi řadu obdivovatelů. Ozvaly se ale i kritické hlasy upozorňující, že organizace vykazující rysy privátní tajné služby je snadno zneužitelná.
Logo Pozitivní evoluce
Rozporuplné reakce budí i další Janečkova iniciativa nazvaná Pozitivní evoluce. Ta si za svůj cíl nevytkla nic menšího, než celospolečenskou změnu. Za hlavní nástroj k jejímu dosažení pak považuje nový volební systém.
Ten je údajně navržen tak, aby eliminoval osoby, které Janeček označuje slovem zlojed. Ten zhruba odpovídá rozšířenějšímu termínu "kmotr", ale mezi zlojedy spadá například i exprezident Václav Klaus.
Právě paušalizace, s níž se Janeček s oblibou pouští do hodnocení politiky, je spolu s jeho sklonem nazírat na složité společenské jevy prizmatem zjednodušujících matematických modelů terčem časté kritiky. Janeček sám nicméně popírá, že by se cítil být politickým mesiášem, jak mu někteří vyčítají. Stejně tak opakovaně odmítá, že má v plánu založit vlastní politickou stranu.
