Lidovky.cz

Mrtvého nacistu nikdo nechce. Římský starosta chce pohřbu zabránit

Lidé

  7:00aktualizováno  14. října 14:14
BUENOS AIRES/ŘÍM - Argentinská vláda nepovolí pohřbít nacistického válečného zločince Ericha Priebkeho v jeho dlouholetém argentinském bydlišti Bariloche.

Erich Priebke. foto: ČTK

Ministr zahraničí Héctor Timerman zakázal převoz Priebkeho ostatků do Argentiny, oznámilo ministerstvo na svém twitterovém účtu. Podle nejnovějšího sdělení svého advokáta bude Priebke pohřben 15. října v Římě. "Argentinci nepřistoupí na takovou hanbu," citovala z ministerského sdělení agentura DPA.

Bývalý velitel nacistických oddílů SS Priebke zemřel v pátek ve věku 100 let v Římě (VÍCE ČTĚTE ZDE). Jeho italský advokát Paolo Giachini původně řekl, že má být pohřben v argentinském Bariloche po boku své manželky. Podle jeho sobotního vyjádření bude ale Priebke pohřben příští úterý v Římě. Zádušní mše se má konat v kostele v centru italské metropole.

Italské úřady se ale snaží pohřbu v metropoli zabránit. Několik autorit včetně ředitele Centra Simona Wiesenthala navrhlo, aby byl zločinec pohřben ve své německé vlasti. Jako první navrhl převoz Priebkeho ostatků do Německa předseda římské židovské obce Riccardo Pacifici. "Existuje tu jen jediné řešení. Podle vší logiky by se měl vrátit do země, kde se narodil. A tou je Německo. Měl by být pohřben v rodném městě," řekl Pacifici agentuře DPA.

Priebke se narodil roku 1913 v braniborském městě Hennigsdorf poblíž Berlína. Stejný názor má i šéf jeruzalémského Centra Simona Wiesenthala, které pátrá po pachatelích nacistických zločinů. "V Německu je nejvhodnější právní prostředí schopné zabránit tomu, aby se pohřeb nezvrhl v manifestaci neonacistů," řekl v rozhovoru s italským deníkem La Stampa Efraim Zuroff.

Podle Zuroffa by se ostatky měly zpopelnit. Stejného mínění je i bývalý italský ministr spravedlnosti Giovanni Maria Flick. "Popel by se pak měl hodit do moře, stejně jako se to stalo v případě válečného zločince Adolfa Eichmanna. Priebkeho mrtvé tělo lze eventuálně převézt do Německa. Řím je každopádně pro smuteční akt tím nejnevhodnějším místem," citovala ho agentura APA.

Římský starosta Ignazio Marino prohlásil, že pohřbít Priebkeho v Římě by bylo urážkou, a katolická církev uvedla, že pohřeb se v žádném z jejích svatostánků nechystá. Giachini nicméně na římském pohřbu dál trvá, a dokonce pohrozil, že ho uskuteční klidně na ulici, když k tomu bude donucen. "Priebkeho synové žádají, aby se respektovalo poslední přání jejich otce, který chtěl katolický pohřeb," řekl advokát, v jehož bytě Priebke posledních 15 let bydlel.

Kněz z římského kostela, který odsouzeného zločince v domácím vězení často navštěvoval, připustil, že by smuteční obřad byl ochoten vést přímo v tomto bytě.

Po smrti byla zveřejněna jeho "politická závět"

Po Priebkeho smrti bylo zveřejněno interview se zesnulým obsahující teze, které Priebke podle advokáta Giachiniho označil za svou "politickou závěť". Podle citace agentury APA Priebke v rozhovoru popřel existenci důkazů o plynových komorách určených k likvidaci židovských vězňů v nacistických koncentračních táborech. On osobně v květnu 1944 navštívil Mauthausen, a žádné plynové komory tam nebyly, tvrdil Priebke. Podle něj bylo nutné připsat Německu nějaké zločiny, aby mohli být Němci vykresleni jako ztělesnění zla.

Některé strany v horní komoře italského parlamentu Senátu po zveřejnění dokumentu předložily návrh zákona, podle něhož by bylo popírání holokaustu trestné. Podobné pokusy byly v Itálii podniknuty už dvakrát, nikdy ale nevedly k výsledku.

Erich Priebke

Priebke byl jedním ze strůjců brutálního masakru civilistů v Ardeatinských jeskyních poblíž Říma v březnu 1944, kde nacisté povraždili 335 civilních rukojmí, z toho 75 Židů, odvetou za partyzánský útok proti jednotce SS. Po válce žil dlouhá desetiletí nepozorovaně v Argentině, v horském středisku Bariloche, kde byl jako hoteliér uznávaným příslušníkem tamní německé kolonie.

Objeven byl až v 90. letech minulého století. V roce 1995 byl vydán do Itálie, o tři roky později ho tamní soud poslal do vězení na doživotí, nicméně ze zdravotních důvodů si mohl berlínský rodák odpykat trest v domácím vězení.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.