Lidovky.cz

Ženy to mají v životě těžší, o tom jsem přesvědčená, říká Bittnerová

Lidé

  7:02
Úspěšná herečka, které přezdívají Marilyn Monroe, se sama jako sexsymbol necítí. Dokonce říká, že ji takové srovnání uvádí do rozpaků. "Pokaždé, když někdo toto přirovnání s Marilyn použije, tak si říkám, jak musí chudák slavná Monroe v hrobě rotovat," říká Miluše Bittnerová (36) v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Miluše Bittnerová foto: Achiv Miluše Bittnerové

Lidovky.cz: Co jste považovala za štěstí jako dítě? A jak moc se to liší od toho, jak štěstí vnímáte dne?
Jako dítě jsem prostě byla šťastná. Nemohu to konkretizovat. Štěstí prostě bylo to, že člověk je. Neznala jsem pocit neštěstí. Až později, když jsem zjistila, že se člověk může chvílemi trápit, začala jsem štěstí vnímat. A to bylo překvapení. Proč nám už ve školce neřekli, že ne vždycky zvítězí dobro nad zlem, že jsou zlí lidé a že princové na bílém koni prostě vymřeli? Jak se má člověk bránit médiím, které mu rvou do hlavy, že jenom s tímto pracím práškem a tímto jogurtem budete šťastní? Snažím se radovat se z maličkostí. Leč, občas se nechám zahltit svinstvem a pocit neštěstí je na světě. Líbí se mi, co řekl Jan Werich "Mít rád lidi a milovat lidi, to je celé tajemství, a snad jediný recept na štěstí."

Lidovky.cz: Říká se o vás, že jste česká Marilyn Monroe. Cítíte se jako sexsymbol? 
Pokaždé, když někdo toto přirovnání s Marilyn použije, tak si říkám, jak musí chudák slavná Monroe v hrobě rotovat. Ne, necítím se jako sexsymbol. Popravdě mě tyto otázky přivádějí do velkých rozpaků a  mívám dojem, že si ze mě tázající dělají legraci.

Lidovky.cz: Řešíte svou váhu? Držíte například diety?
Jsem ženská. Jasně, že mám období, kdy váhu řeším. Plavky, plesové šaty apod. Nikdy jsem svůj život nezakládala na vzhledu. Tudíž jediná možná "dieta" je pro mě správné stravování. Snažím se jíst pravidelně a zdravě. Líbí se mi, jak se stravují třeba francouzi. Rozmanité jídlo, příjemná konverzace, prostě požitek. Jsem požitkář, mám ráda život. Minulý rok jsem objevila jógu. Pro mě úžasná pohybová aktivita. 

Lidovky.cz: Hrála jste v několika seriálech. Stává se vám, že vás lidé poznávají na ulici a ztotožňují vás s postavami, které jste hrála?
To je úděl všech herců ze seriálů či filmů. Obzvlášť, když zrovna běžíte na obrazovce. Lidi s vámi řeší, proč jste udělala tohle, že vám někdo lže do očí, oslovují vás jménem figury, kterou hrajete. Někdy po vás dokonce lidé chtějí, abyste se jim podepsal jménem seriálové postavy. Někdo je na to alergický, mě to přijde vtipný. I když to ztotožnění herce a figury ze seriálu moc nechápu.  

Lidovky.cz: Nevadí vám tolik pozornosti? Nebo si ji naopak užíváte?
Když vystrčíte čumáček v televizi, k jisté ztrátě soukromí samozřejmě dojde.Ale nejsme v Americe. Nic otřesného se vám díky medializaci neděje. Někdy to je příjemné, někdy, třeba na pohotovosti, byste raději nebyl vidět a rozhodně se nechcete s nikým fotit.  

Lidovky.cz: Myslíte si, že v současné době je lehké být ženou? Jak vycházíte s muži?
No, pánové se mnou asi souhlasit nebudou, ale myslím, že ženy to nemají lehči než muži. Spíš naopak. Stále tu jsou jisté obecné automatismy. Od malička máme být ty hodnější, čistotnější, tišší, být přijatelně emancipované a přitom ženské. Všichni vám říkají, že musíte být chytrá, ale ve finále od vás očekávají alespoň trochu tuposti. Neumíte vařit? Špatně. Každá žena přece prahne po tom, aby stála u sporáku a vyvářela. Uděláte si řidičák? Fajn, ale stejně budete horší řidičky než muži. Ženy jsou hysterické, muži pouze citliví. Ženská je děvka, pokud měla víc partnerů. Za to muž je tím větší frajer, čím víc měl žen. Mě ty automatismy štvou. Jaké tedy máme být? A chceme takové být? Je přece na každé z nás, jaké hodnoty vyznává. Nelíbí se mi klasické rozdělení rolí, ale nejsem feministka. Na jednu stranu je od ženy očekávaná jistá submisivita, na stranu druhou se pánové nechovají jako gentlemani. Trochu zmatený je ten moderní svět. Chlapy mám ráda, hodně. I když tomu chlapskému světu moc nerozumím.... 

Lidovky.cz: Mimo jiné jste patronkou projektu Miss Junior pro Prahu a Střední Čechy. Proč jste do toho šla?
Minulý rok jsem byla patronkou finále soutěže Miss junior. Se soutěžemi krásy mám poměrně dost zkušeností. Ne jako soutěžící, ale jako moderátor, dramaturg či poradce. Na Miss junior se mi líbilo především to, že je to soutěž o charisma. A to se nedá naučit, s tím se prostě musíte narodit. Pokud máte charisma, nezáleží na věku,výšce, váze, vzdělání. Navíc, přesah Miss junior je také prevence proti poruchám příjmu potravy. Obzvlášť mladé dívky jsou ohroženy touto nemocí a je potřeba, aby věděly, že život není o hladovění a váze. Jsem velmi potěšena, že letošní spolupráci s námi přijal jeden největších odborníků v Česku na poruchy příjmu potravy pan doktor Krch. Protože se nám s vedením soutěže Miss junior spolupracovalo dobře, dohodli jsme se na pokračování. Letošní ročník Miss junior tedy dramaturgui a dělám vedoucí projektu. V květnu se rozjedeme do deseti měst České republiky a budeme hledat již patnáctou Miss junior. Z regionálních kol vybereme semifinalistky a z těch vzejde finálová dvanáctka. Velké finále Miss junior proběhne v Praze v divadle Hybernia 3. listopadu. Připojili jsme se ke světovému trendu v boji proti poruchám příjmu potravy. Letos budeme striktně požadovat, aby naše soutěžící měli zdravé BMI - body mass index. Do soutěže nebude přijata dívka, která trpí podvýživou a má tedy BMI nižší než 17,5 bodu.

Lidovky.cz: Máte zkušenosti ze svého okolí s bulimií či anorexií?
Moje kamarádka má sestru, která si prošla anorexií i bulimií. Jednoduše řečeno, prošla si peklem. Jen díky obrovsky obětavé podpoře rodiny a báječných lékařů se z toho po dlouhé době dostala. Bylo to na poslední chvíli. V nejkritičtější chvíli vážila pouhých 35 kilogramů. V současné době je v pořádku, ale následky má do teď. A nejen ona. Celá rodina trpěla s ní.Bohužel všechny její spolupacientky takové štěstí neměli a už nejsou mezi námi. 

Lidovky.cz: Jste dramaturgyně soutěže krásy pro mladé dívky, co vás na tom nejvíce baví?
Miss junior není jen o kráse vnější, ale i vnitřní. Půlka finalistek z minulého roku byla na podobné soutěži poprvé v životě. Chci, aby setkání dívek s podobným typem soutěží bylo co nejpříjemnější a aby jim dalo i nějaký bonus navíc. Pro mě není důležité, zda z nich budou skvělé modelky. Soutěž Miss junior je může naučit vystupovat na veřejnosti, nemít trému před lidmi či fotoaparátem, spolupracovat v týmu, disciplínu, správnou výživu a podobně. Jsem ráda, že mohu být u soutěže, která je čistá a která pomáhá formovat mladé nadějné dívky.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.