Se svým nástupcem jsem spokojený. Doporučil jsem ho, říká šéf baletu Zuska

Lidovky.cz: Za dva a půl roku končíte jako šéf Baletu v Národním divadle, čemu se chcete věnovat?
Pochopitelně své vlastní tvorbě. Jako hostující choreograf a režisér bych rád pokračoval ve spolupráci se zahraničními scénami tak, jak tomu doposud bylo. Nevyhýbám se pochopitelně ani souborům českým, a pokud bude zájem, rád občas „zaskočím“ i zpátky do Národního. Jako umělec bych rád rozšířil svá pole působnosti do trochu jiných sfér, například v rámci režijní práce s herci. Samozřejmě se nabízí i otázka možnosti šéfování někde jinde, už teď se mne na to mnozí ptají. Po patnácti letech šéfování první české baletní scéně, ale něco takového asi nebudu hned tak vyhledávat. To by musela přijít nějaká úplně fantastická nabídka.

Lidovky.cz: Koho byste rád viděl jako svého nástupce? Odpovídá vašim představám Filip Barankiewicz, který vás na pozici šéfa baletu vystřídá?
V první řadě to musí být charismatická osobnost. Respektovaný umělec s manažerským nadáním. Inteligentní člověk s jasnými dlouhodobými vizemi a zároveň potenciálem pro systematickou každodenní práci se souborem. Někdo s přirozenou rovnováhou mezi smyslem pro diplomacii a schopností nekompromisních postojů a stanovisek. Citlivý, empatický a velkorysý psycholog, který však zároveň dokáže bouchnout pěstí do stolu a říci ne. Jsem přesvědčen, že tím vším může být Filip Barankiewicz – bývalý první sólista Stuttgart Ballet, jehož jsem panu řediteli Burianovi vřele doporučil. Jeho výhodou je mimo jiné i to, že soubor dobře zná. Dlouhodobě zde působil jako brilantní hostující interpret, v posledních letech jako vynikající pedagog.

Lidovky.cz: Kdybyste měl vybrat jednu jedinou choreografii, které jste věnoval nejvíce času a je podle vás nejlepší, která by to byla?
Na podobné otázky jsem už odpovídal mnohokrát a vždy velice vyhýbavě, jelikož se na to odpovědět nedá. Za téměř 25 let mé dosavadní tvůrčí kariéry jsem vytvořil 40-50 opusů. Vážím si všech, jelikož do každého z nich jsem v té které době vždy vložil to nejlepší ze sebe, co tehdy šlo. A je vlastně celkem lhostejné, že některé z nich již „zmizely v propadlišti dějin“ a jiné po deseti i více letech stále žijí. Mohu snad uvést něco, k čemu mám z mnoha důvodů vztah velice specifický. Je to například mé autorské taneční divadlo BREL – VYSOCKIJ – KRYL / Sólo pro tři z roku 2007 na hudbu a poezii těchto bardů - Jacquese Brela, Vladimira Vysockého a Karla Kryla. Z poslední doby pak asi Romeo a Julie.

Petr Zuska Petr Zuska působí od roku 2002 na pozici uměleckého šéfa Baletu Národního divadla v Praze. Kromě své choreografické práce až donedávna vystupoval v mnoha sólových rolích současného tanečního repertoáru.

Lidovky.cz: Myslíte, že i v současnosti je balet pro diváky atraktivní?
To nevím, nemám k dispozici žádné všeobecné statistiky. Mohu snad mluvit jen o situaci v rámci mého souboru, zde bych řekl určitě ano. Již mnoho let se průměrná návštěvnost Baletu ND pohybuje okolo 85%. Náš repertoár je stylově a žánrově velmi široký a různorodý. Není představení, kde by hlediště nebylo plné. Nezájmem diváků tedy rozhodně netrpíme.

Lidovky.cz: Co pro vás znamená tanec?
Tanec je nejstarší umělecká forma vůbec. Dávno před tím, než lidé začali rýt do stěn jeskyní, vytvářet primitivní sošky bůžků, než v rámci verbálního projevu komunikace vycizelovali nějakou ustálenou „řeč“, než začali zpívat, dávno před tím vším již tančili. Tanec a pohyb je nejprimárnějším výrazovým prostředkem vůbec. Párkrát v životě jsem viděl tančit i zvířata.
Tanec je magický archetyp existence. Tanec je život. To věděl už Řek Zorba a jistě nebyl první.