LN: Řekne-li se holokaust, většině lidí se vybaví Osvětim. Vy ale tuto obecně přijímanou metonymii kritizujete. Proč není Osvětim vhodným symbolem holokaustu?
Z mnoha důvodů. Jeden je zřejmý: v této metonymii toho dost chybí. V Osvětimi bylo zabito asi milion Židů, téměř pět milionů zahynulo na jiných místech.
LN: A méně zřejmé důvody?
Co si vybavíte, když se řekne Osvětim? Slovo nikde. Zjeví se obraz mechanizovaného, odlidštěného zabíjení. Ale jaká byla realita holokaustu? Přece úplně jiná – ve skutečnosti začal velice osobním vražděním, Židé byli stříleni kulkou do týla a i později – a dokonce v Osvětimi – bylo vraždění velice osobní. A ještě jedna věc na této metonymii mate. V Osvětimi našli smrt Židé ze střední a západní Evropy, jenže většina obětí holokaustu byli Židé z Polska a Sovětského svazu, zavraždění jinde.
LN: Proč se tedy stala centrálním bodem vzpomínky na holokaust Osvětim?
Nejprve mi dovolte říct, že je nesmírně důležité na holokaust vzpomínat, a to bez ohledu na zkratku, jíž si jej budeme připomínat.
LN: Jaká je vaše odpověď na obsah této otázky?
Přemýšlíme o Osvětimi jako o místu, na němž lidé mizeli, kde byli mechanicky vražděni. Jenže jaká byla realita? Stovky tisíc lidí, kteří se podíleli na vraždění milionů lidí, a to velice přímém, až by se dalo říct intimním. Ztotožnit se s první představou je pro nás snazší. To ale není vše. Osvětim byla a je výhodným symbolem pro různé evropské země, z odlišných důvodů. Třeba pro Poláky je místem, kde byli zabíjeni i oni. To je pravda. Poláci opravdu byli po polských a maďarských Židech třetí nejpočetnější skupinou obětí. V poválečných letech proto mohl polský komunistický režim Osvětim prezentovat jako místo společného židovského a polského utrpení, což se mu hodilo, protože prosazoval, že občané Polska trpěli stejně jako Židé. Jenže to už pravda nebyla.
Cenu Havlovy nadace získá americký profesor historie Timothy Snyder |
Výhodným symbolem byla Osvětim i pro Sovětský svaz, protože byla jediným místem, kde nebylo možné mluvit o sovětských občanech jako o spolupodílnících na vraždění. Sovětští občané se totiž podíleli na střílení na východě a pomáhali budovat Treblinku, Belzec, Sobibor, ale k Osvětimi ničím „nepřispěli“.
A konečně i k Německu byl symbol Osvětimi velice přívětivý, protože po válce Němci mohli říkat: „My jsme nevěděli, co se dělo v Osvětimi!“ To je – možná – pravda. Jenže pokud symbolizujete holokaust Osvětimí, pak by z toho vyplývalo, že Němci nevěděli o holokaustu jako takovém, což už pravda není. Němci zcela jistě věděli, co se dělo, protože masové vraždy Židů začaly na východní frontě bez jakéhokoli utajení, a podílely se na nich stovky tisíc Němců – a těm se děj odehrával před očima. A symbol Osvětimi tento fakt zamlžuje.