Hlavní kniha z vaší tvorby, o které se v rámci veletrhu Svět knihy diskutuje, je Jádro slunce. Především v českém překladu působí příběh velice surově a nelítostně. Snažila jste se šokovat čtenáře a přimět je k reakci?
Je to určitě psané velice přímým stylem, nebrala jsem si servítky. Ve finském jazyce nicméně kniha nepůsobí tolik surově. Samozřejmě jsem chtěla, aby kniha provokovala.
Hlavním motivem je zcela zřejmě nerovnost pohlaví, což je realita, jež není nastolena pouze ve Finsku. Co vás popudilo k napsání právě románu s takovým poselstvím? Měla jste toho prostě dost?
V západních zemí se rozšiřuje fenomén hnutí, které oslavují mužství a usilují o posílení jeho pozice, což v současném nastavení společnost skutečně není potřeba. Možná takových mužů není mnoho, ale jsou dost hlasití. Začala jsem si pohrávat s myšlenkou, že napíšu knihu, která bude právě pro takové hnutí utopií, ale pro ženy kompletní dystopií.
Dystopie je neodvratně spojena se společenskou satirou. Jsou ale lidé, kteří satiru a ironii nechápou. Narazila jste na nepochopení, na příklad ze strany žen, které se domnívaly, že jste proti nim?
Pár takových se objevilo. Rozohňovali se, že takhle to přece ve Finsku v reálu nefunguje. Já si jen klepala na čelo. S tím musí člověk nicméně jako autor dystopie počítat.
V západním světě přetrvává stereotyp, jenž zjednodušuje finský národ na depresivní osoby v sauně, které neumí psát nic jiného než skličující literaturu.
V mé knize jste si ale humoru všimla, ne? Vždy se do své tvorby snažím zahrnout černý humor. Faktem nicméně zůstává, že ve mně dominuje pocit rozhořčení nad situací, a z toho pak pramení ona „skličující“ literatura. Pokud se snažíte být pouze autorem komikem, dopadne to dvěma způsoby. Lidé to nepochopí, nebo si myslí, že jste povrchní.
Kromě klasické prózy jste zabrousila i do žánru grafických románů a komiksů. Jak taková spolupráce probíhá? Napíšete pouze text?
Mám velice rozvinutý vizuální vjem a tak už při psaní mi vyvstávají jednotlivé rámečky. Dokonce si to rozkresluji s panáčky a pak to grafikům předkládám a diskutuji s nimi finální produkt.
Na obálce českého vydání Jádra slunce je chilli paprička, která dominuje mnohým kapitolám knihy. Prožila jste spoustu let jako marketingový expert, jak vnímáte grafická zpracování a propagaci?
S tou vaší jsem spokojená, ale musím přiznat, že během svých cest už jsem viděla spoustu přebalů, za které jsem se musela stydět.
Ne každý autor se nicméně vyzná ve stupni pálivosti a povaze chilli papriček.
Chodila jsem na výzkumné prohlídky. Strávila jsem spoustu času na chilli farmě s pěstitelem, jenž mi vše objasnil. Dostanu se tak během své práce k poměrně zajímavým lidem.
Máte již rozpracované projekty do budoucna?
Právě pracuji na knize o nacistickém Německu, jež mapuje život mladé ženy, která je onou nehostinnou válečnou atmosférou obklopena. Žije v tajné pevnosti uprostřed lesa. Více už prozrazovat nebudu, ale moc mě práce na odlišném tématu baví a těším se na finální výsledek.
