Zážitek, který nic nepřekoná, byla utajovaná svatba Václava s Dášou. Tehdejší unikání novinářům a celý ten den mi zůstávají v paměti jako výjev z nějaké jeho absurdní hry. Ale možná o jeho hravé povaze vypovídá jiná historka.
Možná si už tolik lidí nepamatuje, jak je oba pronásledovala tehdejší televize Nova se svým ředitelem, mocným Vladimírem Železným. Ztrpčovalo mu to život a rozhodně z toho nebyl šťastný. Byla jsem pozvána Václavem a Dášou na oběd, a když jsme se vraceli, narazili jsme na dům, který byl deklarován jako galerie Vladimíra Železného.
  |
Václav se rozhodl, že se tam půjdeme podívat na obrazy, a vytrvale zvonil na zvonek. Dům byl neprodyšně uzavřen a samozřejmě nebylo možné se do něj dostat. Pravděpodobně jsme byli sledováni jeho lidmi.
Druhý den z toho byla přední zpráva. Vypadalo to, že si s ním šel vyřídit své účty, a myslím, že právě to Václav chtěl. Václav se dokázal vždy s humorem a odvahou vypořádávat s obtížemi a byl to přesný obraz jeho smyslu pro absurdní situace.
