Lidovky.cz

Zemřel kardinál Vlk. Papež poslal do Česka soustrastný telegram

Lidé

  10:58aktualizováno  11:21
Po těžké nemoci zemřel ve věku 84 let kardinál Miloslav Vlk, o jeho smrti na svém twitterovém a facebookovém účtu informoval pražský arcibiskup Dominik Duka. Mezi roky 1991 a 2010 působil jako pražský arcibiskup a až do loňského roku představoval výraznou aktivní osobu tuzemského společenského dění.

Kardinál Miloslav Vlk. foto: Lidové noviny

„Bože, přijmi duši svého pokorného služebníka, kardinála Miloslava Vlka, který po dnes po těžké nemoci dobojoval svůj celoživotní zápas za lidskou svobodu a toleranci. Mílo, budeš mi lidsky i duchovně chybět,“ napsal Duka na Facebook.

Papež František poslal kardinálu Dukovi soustrastný telegram k úmrtí kardinála Vlka. Vyjadřuje obdiv Vlkovi i za jeho činnost v době perzekuce církve.

Zdravotní stav kardinála Vlka se začal výrazně zhoršovat v roce 2016. Na základě podrobnějších vyšetření mu byla potvrzena rakovina plic s metastázemi do kostí.

Termín pohřbu zatím není znám

O termínu pohřbu kardinála Vlka bude rozhodovat pražské arcibiskupství. Podle sekretáře pražského arcibiskupství Vojtěcha Mátla ale zatím není termín stanoven. Arcibiskupství o něm bude rozhodovat v nejbližší době.

„Včera už ten stav byl velice závažný, panu kardinálovi selhávala játra. Vzhledem k tomu, že už v minulosti byly takové výkyvy, tak jsme nechtěli vzbuzovat paniku. Ten odchod byl ale klidný. Byl na tu situaci připraven už v minulých dnech,“ řekl serveru Lidovky.cz Antonín Randa, předseda občanského sdružení Cesta 121, které o kardinála pečovalo v posledních měsících.

„Diagnózu přijal v klidu, a když mu ji sdělovali páni profesoři, byl to on, kdo je podepíral a ujišťoval, že je na správné cestě, protože už vícekrát se mu zdálo, že odejít ‚tam‘, je to nejsprávnější řešení,“ informovaly v lednu kardinálovy oficiální stránky.

Demokracii chtěl stavět na duchovních hodnotách

Svým způsobem prožil první porevoluční pražský arcibiskup osud hrabalovské postavy – vyzkoušel si práci archiváře, dělníka ve fabrice na spalovací motory nebo myče oken, ale především byl knězem, ať už u toho musel dělat cokoli. Pochybnou čest vyzkoušet si řadu povolání mu jako mnoha jiným „dal“ komunistický režim.

Vedle toho si ze zkušeností s diktaturou odnesl i hluboký pocit, že revoluce v roce 1989 byla příliš sametová. Měl za to, že rodící se demokracii by slušelo, aby odvrhla komunismus jako zločineckou ideologii a začala stavět na duchovních hodnotách. Transformace ho zklamala, protože, jak říkal, přerodu republiky se ujali pragmatici a „ekonomisté s marxistickým myšlením“, do kteréžto kategorie řadil i exprezidenta Václava Klause.

Neztrácel ale naději a neztrácel ani humor v žádných časech, jak dokládá jedna historka ze sklonku šedesátých let. Státní bezpečnost ho na českobudějovickém biskupství bedlivě sledovala, protože pracoval s mládeží. Naproti budovy stál dnem a nocí agent a pozoroval, jestli je rozsvíceno, nebo zhasnuto, aby měl přehled o Vlkových aktivitách.

Dny lidí dobré vůle na Velehradě. Kardinál Miroslav Vlk
Kardinál Miroslav Vlk požehnal novým vozům Hasičského záchranného sboru

Kněz se proto domluvil s řidičem, že se schová za sedadla ve voze a nepozorovaně odjede. Když se v deset večer vracel zpátky, připlížil se k agentovi zezadu a poklepal mu na rameno. „Říkám mu: Dobrý večer, pane, já vím, co tady máte za úkol. Ale mohli bychom se domluvit, že vám vždy řeknu, když někam půjdu a mezitím byste mohl jít na pivo,“ vzpomínal v rozhovoru pro Aktuálně.cz v roce 2009. O svých zážitcích s StB chtěl napsat knihu – Hrátky s čertem, ale záměr nenaplnil.

Z příhraničních farností k Svatému stolci

Vlkova cesta do čela české katolické církve byla klikatá. Narodil se v roce 1932 v jihočeské Líšnici, vychodil střední školu, ale pak už mu režim další studium nedovolil. Pracoval v budějovické továrně, odkroutil si vojenskou službu, díky čemuž ho komunisté nechali absolvovat archivnictví na pražské filozofické fakultě. Posléze vystudoval i bohoslovectví a stal se sekretářem jihočeského biskupa Josefa Hloucha.

Pan kardinál Vlk nemá temné noci. Ví, že nežil nadarmo, myslí si jeho přítel

V 70. letech si komunisté všimli, že Vlkův pastorační vliv roste a převeleli ho do malých, příhraničních farností, například na Šumavu. Ani to soudruhům nestačilo, později sebrali Vlkovi státní souhlas s duchovní činností, a jeho působení se přelilo do zakázané zóny. Tehdy právě začal mýt okna.

Po revoluci se stal nástupcem kardinála Františka Tomáška a předsedou biskupské konference. V roce 1994 jej papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem – nástupci Benediktovi nabídl podle církevních regulí rezignaci, když mu bylo v roce 2007 pětasedmdesát, ale vyhověl papežově žádosti, aby ještě dva roky pokračoval.

Kardinál Miloslav Vlk.

Cíl: restituce

Po celou dobu aktivní „církevní služby“ se mimo jiné intenzivně věnoval majetkovým křivdám z dob komunismu a usiloval o restituční narovnání. To se mu nedařilo, s Václavem Klausem marně hledal společnou řeč. Měl blíž k Václavu Havlovi, s tím si rozuměl. Po Klausově vyjádření v pořadu, jehož byli oba hostem, že neví, co by to měla být transformace srdce, že se transformuje leda ekonomika, Vlk pochopil, že společná komunikační základna neexistuje.

KAMBERSKÝ: Nemoc kardinála Vlka - sdělení diagnozy jako výzva naší medicíně

Nakonec se ale dočkal, jeho boj úspěšně dotáhl další – stávající – kardinál Dominik Duka, za jehož působení došlo ke schválení restitučního zákona a vracení majetku. I když Vlk neudělal poslední krok v nápravě majetkových křivd, od počátku si uvědomoval, že církev po jejím dosažení čeká úplně nová éra, ve které se musí snoubit dobré hospodaření s péčí o potřebné. „I když nás tolik tísnil a dosud tísní nedostatek finančních prostředků, patříme přesto k těm ve světě bohatším, a budeme muset být záhy schopni podporovat ty, kteří jsou opravdu chudí,“ řekl před sedmi lety v bilančním rozhovoru s Jiřím Zajícem.

Kardinál na internetu

Po odchodu z církevních funkcí se Vlk stáhl do soukromí, ale jeho duchovní vliv a autorita přetrvávaly. S věřícími komunikoval i přes internet, vystupoval v médiích, angažoval se ve veřejných věcech, na nichž mu záleželo.

Například se vložil do kauzy trnavského arcibiskupa Róberta Bezáka, který začal církev ve své diecézi významně otevírat, liberalizovat a posilovat postavení farářů na úkor biskupa. Hlavně ale v roce 2010 udělal ekonomický audit a upozornil Svatý stolec na velmi vážná zjištění, které se vázaly k hospodaření jeho předchůdce – na to reakci nedostal, ale dočkal se nezdůvodněného odvolání. Vlk se ho pak otevřeně zastal, označil ho za čestného člověka a zdůraznil, že nařčení Bezáka ze svatokrádežnictví je lživé.

„Rukama lékařů se udál zázrak“

Vlkovy zdravotní problémy se začaly projevovat zhruba loni na jaře, na podzim pak kvůli bolavým kloubům odjel do lázní. Jenomže kúra nepomohla, naopak. Přidala se silná bolest, oteklo mu levé rameno a trápily ho závratě. O Vánocích pak čtyřiaosmdesátiletý kardinál musel do nemocnice kvůli potížím se srdcem. Ani čtyřdenní hospitalizace jeho problémy nevyřešila, proto podstoupil celkové vyšetření. A tehdy lékaři přišli na to, jak vážně je první popřevratová hlava české církve nemocná.

Kardinál Miloslav Vlk při bohoslužbě (ilustrační foto)

Doktoři odhalili, že emeritní pražský arcibiskup trpí rakovinou plic, která metastazovala do kostí. Od chvíle, kdy se Vlkův stav zhoršil, o něj pečovali v karlínské farnosti s pomocí občanského sdružení Cesta 121, které má jako poslání starost o stárnoucí kněží nebo duchovní v nouzi. Na poslední chvíli Vlk ještě zařadil do svého životopisu kouzelný moment, alespoň tak to sám cítil.

Od poloviny února byl v nemocnici, kam docházel na chemoterapii, ale ošetřovatelé ji museli přerušit kvůli náhlému vnitřnímu krvácení. Noc na sobotu 18. února vypadala beznadějně, ale doktorům se podařilo knězův stav stabilizovat a odvést ho ze zóny bezprostředního ohrožení života. „Rukama lékařů se udál zázrak,“ citoval kardinála karlínský farář Miroslav Cúth.

Vzkaz od papeže

Papež telefonoval kardinálu Vlkovi, který se léčí s rakovinou. Modlí se za jeho zdraví

Vlk od doby, co se zpráva o jeho trápení proslechla, dostával stovky mailů a zpráv na mobil, sám o tom na konci ledna napsal příspěvek na svůj web, odkud se snažil s věřícími komunikovat. Zprvu si myslel, že zvládne každému odpovědět a poděkovat, ale brzy zjistil, že to při přicházejícím množství zdravit není možné. A tak mu mezi přáními mnoha sil málem zapadlo jedno obzvlášť výjimečné.

Když poslouchal, jaké hovory zmeškal, uslyšel: „Milý kardinále Vlku, tady papež František. Volám, abych vás pozdravil a ujistil vás, že se modlím za vaše zdraví. Velké objetí, ať vám Pán požehná.“ Vlk obratem zavolal vatikánskému sekretáři, František pak volal znovu a zase spadl do schránky, protože kardinál zrovna vyřizoval jiný telefonát.

„A papež se pokusil znovu volat, po třetí. Na záznamníku byl nahrán jen začátek hovoru,“ popisoval Vlk na svém webu.Nakonec to vyšlo, a oba muži si popovídali. Pro Vlka to muselo hodně znamenat – volala mu i jedna šamanka a nabízela, že na něj přenese energii. To ale nebyla sféra, z níž chtěl čerpat. „Ve svém životě jsem přijal trojí vzkládání rukou biskupa a ten mi předal božskou energii, ze které žiji,“popsal Vlk v jednom ze svých posledních příspěvků.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.