Nemusíš to jídlo dojídat. Ani to maso.
Nechceš vzít toho svého Pepu na večeři?
Ta tvoje třídní je fakt kráva. Promluvím si s ní o tom.
Máš umělecký talent, nechceš to zkusit na konzervatoř?
Nepotřebuju vědět, co dělají jeho rodiče.
Vždycky jsme chtěli prvorozenou dceru.
Mám rád Číňany.
Nám je jedno, s kým budeš chodit, hlavně, že tě bude mít rád.
Dneska si od učení odpočiň.
Dneska si odpočiň. Zavřeli jsme krámek.
Dneska si odpočiň. Zavřeli jsme krámek. Jedeme na výlet.
Nenos to, vždyť je to těžký.
Neuvaříme si k večeři brambory?
Pojedeme na dovolenou k moři.
Pojedeme na dovolenou k moři. A ne do Vietnamu.
Známky pro nás nejsou důležité.
Na tu akci klidně jdi, přijedu pro tebe.
Do Thu TrangPatří ke generaci Vietnamců v Česku, kteří každodenně porovnávají rozdíly - ty kulturní i generační. Narodila se ve Vietnamu. Do Česka přicestovala s rodinou jako pětiletá a dlouhou dobu vyrůstala v české rodině. Na střední škole chtěla být diplomatkou, potom ale vystudovala Marketing a PR a Česko-německá studia na Karlově univerzitě. Sama o sobě píše, že se pohybuje kolem marketingu, startupů, copywritingu a IT. O svém životě v Česku píše na blogu Asijatka.cz. Je svobodná, bezdětná, má české a vietnamské občanství. |
Ty boty vyhoď, koupíme ti nové.
Prosim tě, ty obnošené věci do Vietnamu nepovezeme.
To, že je to drahé, neznamená, že je to kvalitní.
Jsem hubená. (maminky)
Letos do Vietnamu nepovezu žádné dárky.
Jdu se opalovat. (maminky)
Umyju nádobí. (tatínkové)
Jsme na tebe pyšní. (oba)
Máš pravdu, ten dárek pro starostu může vypadat jako úplatek.
Vytřiď ty plasty.
Ryby nejím.
Počkej, dočtu tu knížku.
Ta korejská dramata jsou fakt pitomá.
Nesleduju VTV4.
Vy chcete mít děti už takhle brzo?
Umím česky líp než ty.
Nemáme toho zboží hodně?
Černé banány? Ty vyhoď.
Nepřidávej do toho jídla tu rybí omáčku.
Je mi jedno, co na to řeknou lidi.
Tetování? Klidně.
Tetování? Klidně. Taky ho mám.
Články autorka publikovala na svém blogu Asijatka.cz.
