Ještě mu nebylo ani třicet let a Tomáš Čupr už byl milionářem. Díla malířky Julie Chocholy visí v galeriích v New Yorku a Londýně. Jindřich Fialka vybudoval designerské studio, aniž by studoval design, a Ondřej Kania i bez vysokoškolského vzdělání zakládá vlastní školy. Ve chvíli, kdy absolventi univerzit obdrží titul a pomalu se začínají rozkoukávat v reálném světě, oni už na kariérním žebříčku stihli vystoupat pěkně vysoko. V životopise se jim to nehemží tituly jako Bc. a Mgr. nebo dokonce PhD. a JUDr., zato už nasbírali zkušenosti, které by v posluchárnách jakkoli prestižních univerzit získali jen těžko. Každého k úspěchu vedla jiná cesta, něco však mají společného: pevnou vůli, víru v sebe a nejvíce je nenaučila škola, ale život sám.
A jim podobných rok od roku přibývá. Počet studentů, kteří vysokoškolské studium nedokončí, se podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v posledních patnácti letech postupně zvyšuje. V roce 2008 studijní neúspěšnost v bakalářských programech překročila dokonce padesát procent, od té doby setrvale roste a v roce 2013 byla ukončena více než třetina všech studií hned v prvním ročníku. To jistě neznamená, že všichni nedostudovaní školy nechali dobrovolně, ale jak ukazují příklady Čupra, Chocholy, Kanii i Fialky, čím dál víc lidí zjišťuje, že zkratka před a za jménem není zárukou budoucího úspěchu, ale také, že bez něj to v dalším životě nebudou mít vůbec snadné.
Peníze vynaložené na rozvoj vzdělávání podle kontrolorů Česku nepomohly |
Ve Spojených státech jim v novém startu pomáhá nadace jednoho z největších technologických miliardářů ze Silicon Valley Petera Thiela. Ten mladým lidem do 23 let, kteří se rozhodnou nechat školy a vydat se svou vlastní cestou, nabízí do začátku 100 tisíc dolarů, tedy 2,3 milionu korun. Od roku 2011 jich takhle podpořil celkem 104.
  |
V české společnosti však akademický titul stále hraje poměrně velkou roli. Zatímco například v anglosaském světě se používají pouze v akademických kruzích a uvádějí se jen tituly doktorské, v tuzemsku jsou součástí běžné komunikace.
,,V normativně rovnostářské společnosti, jakou jsme si pěstovali před rokem 1989, byly důležitým rozlišovacím znakem,“ vysvětluje Bohumil Kartous z informačního centra o vzdělávání EDUin, kde má důraz na tituly svůj původ. Titul je dodnes výhodou zejména při hledání zaměstnání. Na portálu s nabídkami volných pracovních míst Jobs.cz je z pětatřiceti tisíc inzerovaných pozic za měsíc skoro na třetinu požadované vysokoškolské vzdělání. Pětina z nich trvá dokonce na titulu z magisterského studia typu magistr nebo inženýr a u více než poloviny je minimální požadované vzdělání středoškolské s maturitou.
