Lidovky.cz

Českoslovenští legionáři a jejich sibiřská anabáze

Lidé

  13:00
PRAHA - Uzavření Brestlitevského míru v březnu 1918 situaci československých legií zkomplikovalo. Žádný stát v dobách míru nemohl tolerovat, aby se na jeho území volně pohybovali ozbrojení a bojeschopní zahraniční vojáci, navíc ještě de iure vlastizrádci své původní země, kam mohli být vydáni. Jenže v Rusku v té době panovalo všechno, jen ne mír a občanská válka nabírala na síle.
Českoslovenští legionáři

Českoslovenští legionáři foto: Lidovky.cz

Tomáš Garrigue Masaryk a jeho válečné námluvy se Spojenci

Po úspěšných ústupových bojích u kyjevského Bachmače se legie vydaly dál na východ. Dne 26. března 1918 byla v Penze podepsána dohoda mezi Československou národní radou (ČSNR) a bolševickou vládou, která legiím umožňovala průjezd přes Sibiř až do Vladivostoku. Smlouva však legie zavazovala, že každý vlak smí převážet jen jeden kulomet a několik stovek pušek. Cestu komplikovaly úřední chaos, špatná infrastruktura a spory mezi bolševiky o to, zda vojenskou sílu legií (nebo přinejmenším jejich zbrojní arzenál) nevyužít pro vlastní účely.

Spory eskalovaly čeljabinským incidentem 14. května 1918. Když se legie přesouvaly, v Čeljabinsku se jejich transport potkal s jinou soupravou, převážející bývalé rakousko-uherské zajatce zpět do vlasti. Z vlaku někdo vyhodil kus železa, který zranil jednoho z legionářů. Ti pak vlak zastavili a pachatele zabili. Když čeljabinský sovět zahájil vyšetřování, vzal do vazby i některé z legionářů. Jejich kamarádi je se zbraněmi v ruce osvobodili, a dokonce načas obsadili celé město.

Trockij pak nechal v Moskvě uvěznit zástupce ČSNR a nařídil všem sovětům podél sibiřské magistrály, po níž se legionáři dopravovali, aby je zastavily a zcela odzbrojily. Od ČSNR legie dostaly pokyn, aby se probily do Vladivostoku i za cenu použití zbraní a proti vůli sovětské moci. Při následných střetech v Penze či Kazani legionáři de facto ovládli celou transsibiřskou magistrálu. Jejich aktivitu v Rusku zaznamenala i světová veřejnost.

Autor je historik

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.