Ocenění laureátovi předal premiér v demisi Andrej Babiš, jemuž jako předsedovi vlády přísluší funkce předsedy čestného výboru ceny, za přítomnosti primátorky Adriany Krnáčové (oba ANO) a předsedy výboru ceny kardiochirurga Jana Pirka. „Dovolte, abych vám vyjádřil hlubokou úctu a poděkoval vám za váš přínos českému národu,“ řekl Babiš při ceremoniálu. Zvlášť ocenil odvahu Rausnitze bojovat za svobodu a demokracii a také jeho podnikatelské úspěchy.
Osudy Paula Rausnitze by vydaly hned na několik filmových trháků. Jako mladý chlapec musel kvůli židovskému původu s celou svou rodinou uprchnout z rodného Československa. Ve svých čtrnácti letech vstoupil do československé jednotky v Buzuluku, v níž působil jako spojař. Rodina se po válce vrátila do Československa, ale setrvala v zemi jen jeden rok. Již v roce 1946 v obavách před nastupujícím komunistickým režimem odchází celá rodina do Spojených států a zakládá rodinnou firmu WEPRA, která odkazovala na jména všech tří bratrů – Waltera, Egona a Paula. Přes maminčinu firmu v Jablonci importovali do Ameriky českou bižuterii. Když jim komunisté jablonecký majetek zkonfiskovali, začali spolupracovat se světoznámou klenotnickou firmou Swarovski. V roce 1988 svou společnost Swarovským odprodali. S utrženým kapitálem se pak po listopadu 1989 vydal Rausnitz zpět do své vlasti a ve věku, kdy jeho vrstevníci již odpočívali v důchodu, se pustil do velkého podnikatelského dobrodružství.
Cenu Arnošta Lustiga za statečnost, lidskost a spravedlnost získal 24. května 2018 v Praze devadesátiletý Čechoameričan Paul Rausnitz.
Zprivatizoval společnost Meopta, která se tehdy ocitla na pokraji zániku. Firmu zmodernizoval a vybudoval z ní prosperujícího významného výrobce sportovních dalekohledů a puškohledů. Podnik s 2300 zaměstnanci patří nyní mezi největší zaměstnavatele v regionu, Rausnitz sám je stále aktivním majitelem a jak říká “ pořád mi dělá radost, když můžu ve firmě něco rozhodnout”. Před týdnem jeho činnost ocenili zastupitelé Přerova předáním dekretu o čestném občanství. Nejen kvůli záchraně Meopty, ale i kvůli nebývalému zájmu o své zaměstnance se mu přezdívá „přerovský Baťa“.
Dnešního ceremoniálu se zúčastnili i sestra Arnošta Lustiga Hana Hnátová, bývalý předseda vlády Petr Nečas, kardinál Dominik Duka, ministr zahraničí Martin Stropnický a izraelský velvyslanec Daniel Meron.
Loni získala Cenu Arnošta Lustiga disidentka a chartistka Dana Němcová. Vůbec prvním nositelem se stal pražský biskup Václav Malý. V dalších letech ji získali hlasatelka Kamila Moučková, válečný veterán a novinář Bedřich Utitz, podnikatel a filantrop Petr Sýkora a spisovatel Jiří Stránský.
Cenu Arnošta Lustiga založila v roce 2011 Česko-izraelská smíšená obchodní komora jako podporu odkazu spisovatele Arnošta Lustiga. Ve svém díle se celý život zabýval tématem holokaustu, který v mládí sám zažil. Cena Arnošta Lustiga se od roku 2012 předává české žijící osobnosti za rozvoj morálních hodnot ve společnosti. Laureáta této prestižní ceny každoročně volí Výbor Ceny Arnošta Lustiga složený ze 14 osobností české kultury, politiky a vědy, jehož členy jsou vedle Pirka publicista Jefim Fištejn, socioložka Jiřina Šiklová, advokát a vysokoškolský učitel Jaromír Císař, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová nebo rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
