S Petrem Novotným jsem to měl celé roky podobně. Klidný, tichý, usměvavý. Ke mně se pokaždé choval velmi mile – dokonce až téměř pokorně, připadalo mi občas. Skutečně se mi zdálo, jako by mi Petr už předem dobrovolně přenechával dominanci – jako by zkrátka automaticky předpokládal, že alfa samcem v našem vztahu budu já…
Postupně jsem na tohle rozdělení rolí přistoupil. Docela milej knihkupec, říkával jsem si v duchu blahosklonně, když jsme se s Petrem jednou za rok krátce potkávali na havlíčkobrodském knižním trhu – samozřejmě i já občas trpím výše zmíněnou sociální slepotou, takže jsem schopen přehlédnout úspěšného a zajímavého člověka jen proto, že je trochu plachý a své životní úspěchy nevytrubuje na potkání.
VIEWEGH: Ty se snad chystáš odejít, tati? ptala se Sára. ‚Ne, rád bych tu ještě pár let byl‘ |
Dneska už toho ale o Petrovi vím víc. Pochází z Havlíčkova Brodu, kde dosud žije. Zrekonstruoval dva měšťanské domy na náměstí, v nichž provozuje vyhlášený Hotel U Zlatého lva, jakož i příjemnou kavárnu a knihkupectví (podle mě jde o dva nejlepší podniky ve městě). Založil také nakladatelství Petrkov, ve kterém s Veronikou Reynkovou, vnučkou po básníku Reynkovi (roky společně žili v básníkově bývalé usedlosti), vydává především knihy Bohuslava Reynka a jeho ženy Suzanne Renaud a také třeba současného malíře a ilustrátora Pavla Čecha.
Petr Novotný se ovšem rovněž věnuje – to byste neuhádli – skateboardingu! Ano, tento skromný hoteliér, knihkupec a osvícený nakladatel v jedné osobě jezdí na skateboardu dokonce tak dobře, že drží titul mistra Evropy v obřím slalomu! A kromě toho – jen jakoby mimochodem – už třikrát podnikl pěší duchovní pouť do Santiaga de Compostela!
Vážně by mě zajímalo, jestli si při tom meditačním pochoďáku aspoň jednou v duchu připustil, že on, Petr Novotný, je... no prostě fakt dobrej? Nejspíš ne. Pro mě osobně je ale Petr Novotný z Havlíčkova Brodu nejen ukázkovým příkladem toho, že i na malém městě jdou dělat velké věci (jak o něm mimo jiné nedávno napsali v Reflexu), ale bohužel i usvědčujícím důkazem, že navzdory všemu, co o své soutěživosti, životní píli a cílevědomosti tvrdím své přítelkyni, dcerám a nejbližším příbuzným, se v životě pořád ještě dost flákám…
