PEKÁRKOVÁ: Až se do vás zamiluje americký generál |
Pokaždé je to stejné. Nic netušící Čech nebo Slovák (a samozřejmě i Polák, Maďar nebo Estonec, ale pro ty já netlumočím) usedne v Londýně na lavičku nebo na zídku, vytáhne nůž, krájí si klobásu dovezenou z domoviny a svačí. A pak se nad ním zastaví dva bobbyové a on se nestačí divit.
Už řadu let, od roku 1988, platí v Británii zákaz nošení nožů s čepelí delší než 3 palce, tedy 7,62 cm. Pokud to nedodržíte a na veřejném místě vytáhnete nůž s delší čepelí, vystavujete se nebezpečí ze strany policie.
Se stejnou neúprosnou pílí, s jakou sekuriťák v Tescu vykáže z prodejny dvouletého chlapečka v bundičce s kapucí, protože dovnitř nesmí nikdo, kdo je oblečený do „hoodie“, seberou londýnští bobbyové každého, kdo si krájí klobásu příliš dlouhým nožem. I když je to obstarožní strýc z Moravy, který neumí ani slovo anglicky a vůbec se nepodobá typickému ozbrojenému útočníkovi.
Někdy se to spraví oficiálním varováním od policistů a zabavením vaší oblíbené kudly. Ale často konstáblové provinilce odvedou na stanici, seženou mu právníka a tlumočníka a mnoho hodin ho grilují. Tlumočila jsem pro nejednoho nešťastníka, který ani po opakovaném vysvětlení nechápal, čeho se dopustil.
Všimla jsem si už před lety, že mnoho Čechů a Slováků vyznává jakousi kulturu dlouhých kudel. Člověk vyzbrojený mohutným nožem nemusí být nácek ani násilník. Prostě mu dělá dobře, když může používat, aby se tak řeklo, nepřiměřené nástroje. Zušlechťovat si nehty na nohou čtvrtmetrovým žabikuchem. Holit se sekerou. Jezdit ze Žižkova na Smíchov v obřím SUV s náhonem na všechna čtyři kola.
V Británii se takový přístup nenosí. Aspoň ne mezi běžnými lidmi středního věku a ze střední třídy. Zdá se mi, že se každý, spíš než co jiného, snaží nepřekážet a nevyčnívat. Nanejvýš se tak blýsknout skvěle opečovávanými růžemi.
Dlouhé nože jsou tu v oblibě jen mezi militantně smýšlejícími cvoky – a ti jsou v Anglii požehnaně vzácní – a puberťáky či adolescenty se sklonem ke gangsterství. Nepřiměřeně dlouhé nože se tu považují za zbraně, spadají do stejné kategorie jako „prstýnky“ na kloubech nebo bouchačky. Když si krájíte svačinu čtvrtmetrovou dýkou, Angličanům to přijde podobné, jako byste si zapalovali cigaretu šestiranným koltem.
