Lidovky.cz

Vladimír Znojemský: legionář ve službách diplomacie, který odmítl Němcům vydat konzulát

Kalendář hrdinů

  5:00
PRAHA - Ač narozen v Rusku, vstoupil Vladimír Znojemský v první světové válce do československých legií. Po jejím konci nastoupil na ministerstvo zahraničních věcí a od roku 1937 řídil československý konzulát v Krakově, který odmítl vydat nacistům. Později vedl konzuláty i v Paříži a v Marseille, po konci války pro něj ale služba vlasti skončila. Zemřel 3. září 1979.

Vladimír Znojemský (1890–1979) prošel s československými legiemi boji na transsibiřské magistrále. Po válce se stal diplomatem. Na podzim 1939 odmítl vydat krakovský konzulát Němcům. foto: ARCHIV VHÚ

Legionáři netvořili jen jádro prvorepublikové armády – uplatnili se i v jiných odvětvích veřejné správy. Řada z nich skončila ve službách nově budovaného ministerstva zahraničních věcí, kde se díky svým jazykovým znalostem a zkušenostem z velké války uplatnili v řadách diplomatického sboru. Po nacistické okupaci se mnozí z nich přihlásili mezi prvními k zahraničnímu odboji. Jedním z nich je i Vladimír Znojemský.

Banner kalendář hrdinů.

Narodil se 28. prosince 1890 v české rodině v Rusku. Po ukončení středoškolských studií v Tambově se zapsal ke studiu práv na kyjevské univerzitě. Roku 1916 narukoval do ruské armády. V březnu 1918 se mu podařilo přestoupit do čs. legií. V řadách 5. pěšího pluku a později u dělostřeleckých jednotek se zúčastnil bojů proti bolševikům na transsibiřské magistrále. Ještě v Rusku získal jako sekretář konzulárního odboru čs. vládního delegáta v Omsku a později ve Vladivostoku první zkušenosti s diplomacií.

Po návratu do vlasti a demobilizaci z armády pak nastoupil na ministerstvo zahraničních věcí. Působil v repatriační a později v obchodní misi v Moskvě, v letech 1925–1935 byl vicekonzulem v makedonském Skopje a v říjnu 1937 byl pověřen řízením čs. konzulátu v Krakově.

Prožil zde kritické měsíce léta a podzimu roku 1938, kdy se Polsko připojilo k pomnichovskému porcování republiky. V březnu 1939 pak odmítl uposlechnout příkaz z Prahy i od čs. vyslanectví ve Varšavě. Jako jediný čs. diplomat v Polsku odmítl vydat svůj úřad Němcům a pokračoval v činnosti, i když se většina jeho podřízených rozhodla pro návrat do okupované Prahy.

Krakov se záhy stal záchytným bodem pro tisíce uprchlíků z českých zemí. Mnozí z nich předpokládali, že za hranicemi dostanou možnost bojovat za znovuzískání národní a státní nezávislosti. Znojemský se proto rozhodl k založení čs. vojenské skupiny. K jejímu ustanovení došlo na půdě konzulátu dne 30. dubna 1939.

Konzulem v Paříži

Do konce srpna 1939 vstoupilo do řad jednotky, která je nejčastěji označována jako „Československý legion“ okolo dvou tisíc dvou set vojáků. Dvanáct set z nich odjelo během jara a léta 1939 do Francie, zbytek zůstal v Polsku a pod velením pplk. Ludvíka Svobody se symbolicky zúčastnil obranných bojů v září 1939, kdy většina jeho příslušníků padla do sovětského zajetí.

Malé skupině vojáků a čs. diplomatům se podařilo dostat na Západ. Znojemský byl následně pověřen vedením konzulátu v Marseille. Po evakuaci do Velké Británie působil na exilovém ministerstvu vnitra a v letech 1944–1947 vedl čs. konzulát v Paříži. Vděku osvobozené vlasti se nedočkal. Krátce po komunistickém převratu, v roce 1949, byl ze služeb ministerstva z politických důvodů propuštěn. Zemřel 3. září 1979 v Praze.

Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.