Je dnes jen málo známou skutečností, že mezi oběťmi Katyňského masakru můžeme najít i několik set předválečných československých občanů z těšínského Slezska, resp. Čechů, patřících k silné a národně uvědomělé krajanské komunitě v předválečném Polsku. Jedním z nich byl i Adolf Bohuslav Dostal. Narodil se 30. prosince 1873 ve Veleslavíně (nyní součást Prahy).
Jeho otec byl továrníkem, matka Marie Dostalová–Horská byla bývalou členkou činohry Prozatímního divadla. Absolvoval studium práv na české Karlo-Ferdinandově univerzitě. Po matce však podědil umělecké sklony, takže se začal živit psaním. Před vypuknutím 1. světové války byl již poměrně známým literátem, autorem řady divadelních her, básní, fejetonů, ale i pohádek. Do češtiny poprvé přeložil knihy Heinricha Manna.
V roce 1914 narukoval jako záložní důstojník do rakousko-uherské armády. Roku 1916 byl přidělen ke službě v polských legiích, které se formovaly mj. i v českých zemích. Jejich boj za samostatné Polsko byl v mnohém složitější než u českých legionářů bojujících na straně Dohody. Teprve skutečnost, že Polské království, vyhlášené v listopadu 1916 v obsazeném ruském záboru Polska je jen loutkovým státem využívaným Němci a Rakušany, přiměla většinu polských legionářů k odepření poslušnosti.
Václav Pán: česká stopa v rejdišti tajných služeb i šéf Škodových závodů na Dálném východě |
Část z nich přešla na stranu dohodových mocností a část byla internována. Dostal s nimi sdílel společný osud. V roce 1918 byl převeden do polské armády a v době polsko-ruské války sloužil na varšavském ministerstvu obrany. Krátce po Piłsudského květnovém převratu v roce 1926 odešel do výslužby. Žil převážně ve Varšavě, avšak ve 30. letech působil krátce i jako starosta haličského městečka Ottynia (dnes Otinija na Ukrajině).
Jako záložní podplukovník polské armády byl v září 1939 jmenován styčným důstojníkem u tzv. Československého legionu, tedy historicky první jednotky naší zahraniční armády, která také jako první, alespoň symbolicky zasáhla do bojů 2. světové války.
Stejně jako příslušníci legionu se po napadení Polska Sovětským svazem dostal do sovětského zajetí. Byl poslán do smutně proslulého zajateckého tábora ve Starobielsku. Na jaře 1940 byl spolu s tisícovkami polských důstojníků zavražděn sovětskou NKVD nedaleko Charkova. Ani Adolf Dostal, ani další české oběti Katyňského masakru nemají dodnes v České republice žádný pomník.
Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha
