Zemřel herec a kaskadér Zdeněk Srstka. Dlouholeté tváři pořadu Chcete mě? bylo 83 let |
Začínala jako elévka ve zpravodajské směně, později se stala redaktorkou a moderátorkou Ekonomiky, odpoledního vysílání ČT24 a pořadu Interview.
„Měla jsem šanci se otrkat, naučit se řemeslo, nutný novinářský základ,“ popisuje své začátky na Kavčích horách. Za to, že se před šesti lety vypracovala až do prestižních Událostí a později také diskusního pořadu Události, komentáře, prý vděčí především své houževnatosti. „Jsem takový poctivec, přípravu dělám vždycky na sto procent. Dosáhnout určitého cíle je jedna věc, ale osvědčit se dlouhodobě, je zatraceně těžké,“ říká.
Máte teď v létě ve zpravodajství okurkovou sezonu?
Vůbec. Mám pocit, že za posledních šest let, co dělám Události, tady okurková sezona nebyla. Vždycky se něco děje, buď bohužel dojde k nějakému teroristickému útoku, zemětřesení nebo tsunami, nebo je vyhrocená politická situace doma, případně jinde v zahraničí. Samozřejmě, že je zapotřebí, aby byla i natočená do zásoby témata, která se dají využít v případě slabších dnů. Ale že by to byl případ posledních let, kdy by se třeba čtrnáct dní nic nedělo, ten pocit nemám.
Ženy ze Západu už ukázaly vše. Cudná móda se dá nosit i v Česku, říká návrhářka oblékající muslimky |
Události moderujete šest let, jedete už na autopilota?
U mě to naštěstí funguje tak, že v momentě, kdy mám tendenci jet na autopilota, odněkud přiletí facka a velmi rychle se proberu. I po těch šesti letech, kdy by člověk mohl mít pocit, že už je vycvičený na maximum a nic ho ve studiu nezaskočí, se něco nepovede. Rozhovor nedopadne, jak bych chtěla, špatně zareaguju, zapomenu, na co se chci zeptat. Tohle mě velmi rychle vrací k tomu, abych neztrácela koncentraci. Na soustředění jsou nejnáročnější předvolební debaty, kdy před sebou mám deset debatujících, musím je všechny pozorně poslouchat, udržet v hlavě jejich argumenty, abych na ně mohla reagovat a k tomu musím myslet na mnoho technických věcí. Párkrát se mi stalo, že jsem si spletla, kdo co vlastně řekl, a začala jsem se ptát špatného politika. Musela jsem to okamžitě přeformulovat tak, aby nikdo nic nepoznal. To jsou opravdu infarktové stavy, mozek jede na dvě stě procent. Ale vždycky mě to baví – a zároveň jsem vždycky ráda, když je to za mnou.
Je adrenalin živého vysílání návykový?
No jasně, že je. A za sebe musím říct, že ani nemám moc zkušeností s předtáčením, já jsem v přímém přenosu vlastně pořád. Ať jsou to Události, Události, komentáře, ale třeba i StarDance, nebo moderování cen Magnesia Litera, Zlatá hokejka anebo Sportovec roku. To všechno je přenášené živě. Samozřejmě se to může povést víc nebo míň, to je právě to kouzlo okamžiku.
Ve smlouvě prý máte, že nesmíte před Událostmi jezdit výtahem, je to pravda?
Ano, patnáct minut před vysíláním nesmím do výtahu, abych se nezasekla. Všechny přípravné práce se odehrávají v prvním patře a vysílání mám v mínus druhém suterénu. Protože nesmím do výtahu, scházím dolů do studia už oblečená a na vysokých podpatcích, což už se mi vymstilo. Pospíchala jsem, zvrkla se mi noha a sletěla jsem ze čtyř schodů. Naštěstí se mi nic nestalo, ale kdyby ano, s krvavým kolenem bych asi na obrazovku nemohla. Vždycky jsem se vysmívala kolegům, kteří po budově chodí v bačkorách, ale po tomhle pádu jsem to riziko přehodnotila a vyřešila jsem to papučemi od mámy. Dlouho ležely nevyužité doma, až jsem je jednoho dne čapla a odnesla do kanceláře. Takže teď schody sbíhám poměrně vtipně: na sobě mám kostým do vysílání, hotové vlasy a líčení – a na nohách stříbrné papuče. Do lodiček se přezouvám až těsně před vysíláním.
Celý rozhovor s moderátorkou Danielou Písařovicovou o adrenalinu zpravodajství, rodině i o připravované nové divadelní hře, ve které bude hrát, si přečtěte v magazínu Pátek LN. Vychází 2. srpna.
V magazínu dále najdete:
- Jak nám Němci začali revoluci: o tom, jak před 30 lety někdejší východní Němci zaplavili tehdejší západoněmecké velvyslanectví v Praze.
- Rozhovor s odborníkem na civilizační choroby Michalem Vráblíkem o dietách, zdravém mlsání a o špatných tucích.
