Lidovky.cz: V minulosti jste prohlásil: „Ano, já si myslím, že teď je ten nejvyšší čas panikařit.“ Není však přece jen lepší zachovat si chladnou hlavu a hledat racionální řešení?
Záleží na tom, co si představíme pod panikou. Já nechci, aby lidé křičeli a trhali si vlasy, ale na druhou stranu to musíme řešit s nějakou intenzitou. Donutit politiky a občany, aby to neřešili jednou za měsíc, ale třeba každý den. To se tu dříve nedělo. Racionálně a s chladnou hlavou jsme se to snažili řešit dlouho a moc to nedopadlo. Ale když se podíváme na ty dopady, na to, že na druhé straně světa lidi umírají kvůli klimatu, na Austrálii, která byla týdny v plamenech, na obyvatele, kteří opouští svá obydlí kvůli zvedajícím se hladinám, na sucho, které dopadá nejen na české zemědělce, tak to důvod k panice podle mě prostě je.
Festival sněhových staveb sužoval nedostatek sněhu, Japonci povolali 6000 kamionů |
Lidovky.cz: Letošní zima vlastně zimu ani moc nepřipomínala. Ve sněhu bylo dle ministerstva zemědělství desetkrát méně vody než minulý rok. Je za takových podmínek ještě možné popírat klimatickou krizi?
Já si myslím, že to už není možné dost dlouho. Protože vědci potvrzují už delší dobu, že klimatická změna tu je a že ji způsobuje člověk. Shoduje se na tom okolo 97 % klimatologů z celého světa. Podle průzkumů už ubylo i množství lidí, kteří klimatickou krizi popírají, alespoň co se tedy Česka týče. Zkrátka popírači jsou ve výrazné menšině. Často mě ale udivuje, jakého prostoru se jim dostává v médiích, kdy jsou v debatách umisťováni jako nějaká naše relevantní protistrana. Našim cílem není bavit se o existenci krize, ale jak změny řešit a jak jim zabránit.
Petr Doubravský■ Narodil se 13. července 2001. ■ Byl členem organizace Mladí zelení. ■ Je mluvčím studentských stávek za klima v Česku. ■ Vyrostl v Novém Strašecí. Po absolvování tamní základní školy nastoupil na Akademické gymnázium v Praze, kde letos bude maturovat. ■ Po maturitě přemýšlí nad jednoroční studijní pauzou, dále chce pokračovat ve studiu na Katedře environmentálních studií v Brně. |
Lidovky.cz: Nedostatek sněhu v Česku je určitě jen jedním z mnoha projevů změny klimatu. Můžete říci, co všechno pod ní dále v celosvětovém kontextu spadá?
Tak obecně jsou to nějaké extrémní výkyvy počasí, extrémní výkyvy srážek, což se právě u nás projevuje třeba tím nedostatkem sněhu v zimě. S tím se pak pojí sucho, které nás také ohrožuje. Dopady se dají vyčíslit, ministerstvo zemědělství vyplatilo za rok 2018 zemědělcům na kompenzacích přes 1 miliardu korun. Jinde má klimatická změna podobu povodní, to platí třeba pro přímořské země. Obecně se zvedají hladiny oceánů, což přináší sociální dopady. Například to, že stále větší kus planety se stává neobyvatelným a lidé musí utíkat. Sucho zase narušuje potravinovou soběstačnost, klesá zemědělská produkce.
Lidovky.cz: Má vůbec cenu snažit se a snižovat emise, když v Číně pak vyprodukují tolik skleníkových plynů, že doženou i to, co jsme si my odepřeli? Poznal by vůbec někdo, kdyby Česko teoreticky ze dne na den přestala produkovat plyny?
Historickou odpovědnost za emise skleníkových plynů má Evropa zkrátka nejvyšší. My spalujeme fosilní paliva mnohem delší dobu než třeba asijské země a plyny z atmosféry nemizí, zůstávají tam. Už jen proto bychom s tím měli začít něco dělat. Navíc v přepočtu na obyvatele má Česká republika více emisí, než třeba právě Čína.
Reportáž: ‚Něco děláte, ale není to dost.‘ Průvod Prahou za klima přitáhl studenty i rodiče, nechyběli ani odpůrci |
Zároveň Čína není tak velkým producentem emisí pouze kvůli svým potřebám, ale mnoho výrobků se tam jen vyrábí a pak jsou dováženy do Evropy a jsme to my, kdo je konzumuje. Neseme tak odpovědnost i za část čínských emisí. Ale to jde řešit politicky, vláda přece má ve své dikci mezinárodní obchod. Hodně diskutovanou myšlenkou je nyní uhlíkové clo, protože nejde Evropu zbavit fosilních paliv za cenu toho, že veškerý průmysl se přestěhuje do Číny. To by bylo falešné řešení.
Úplně jinou věcí samozřejmě je, že máme jít ostatním příkladem. Nevím, jak po někom můžeme požadovat snížení emisí, když to nedokáže ani tak vyspělá země, jakou je naše Česká republika.
Lidovky.cz: Proč ekologická hnutí nepřistupují na kompromis jaderné energie, když se z hlediska zplodin jedná o tzv. čistý zdroj? A to ve chvíli, kdy Evropa hodlá masivně přesedlávat na elektromobilitu, tedy bude potřeba spousta elektrické energie navíc?
Je pravda, že v rámci elektromobility bude potřeba více elektrické energie, zároveň ale podle nás přechod na tento způsob pohonu není ten nejvíc důležitý a potřebný krok. Česká republika má velké rezervy v úsporách elektrické energie, můžeme aplikovat technologie v průmyslu a stavebnictví tak, aby se energie spotřebovávalo méně. Podle některých studií můžeme snížit naši spotřebu elektrické energie až o 50 %, takže teoreticky zase o tolik víc potřebovat nebudeme, pokud se na tom začne pracovat. Zbytek půjde snadno nahradit obnovitelnými zdroji, jejichž potenciál Česká republika také moc nevyužívá.
  |
Jádro není řešením proto, že postavit v současnosti jadernou elektrárnu je hodně drahé a trvá to dost dlouho. Když se podíváme na takové projekty v zahraničí, výstavba elektráren se většinou prodlužuje, zdražuje a ve výsledku je jaderná energie několikrát dražší než energie z uhlí nebo obnovitelných zdrojů. My samozřejmě nechceme, aby lidé museli platit několikrát více za elektrickou energii. Co se týče toho času, tak i podle největších zastánců jádra bude nový jaderný blok v Česku postaven nejdříve v roce 2040. Do té doby ale musíme některé uhelné elektrárny zavřít. Navíc abychom zcela nahradili uhlí jádrem, potřebovali bychom takových nových bloků šest, na což stát nemá peníze.
Jít do školy či zachránit planetu?
Gretina matka odhaluje rodinná tajemství: boj s autismem i poruchou příjmu potravy |
Lidovky.cz: Pojďme k jinému tématu. Švédská aktivistka Greta Thunbergová je velmi častým bodem střetu, má své zastánce a odpůrce. Proč ji nemá rádo tolik lidí?
Třeba můj soused má nad výfukem svého auta nalepenou samolepku s nápisem Greto jdi do prd*le. Já si myslím, že zvlášť v českém prostředí se často strhává pozornost od toho, co Greta říká, k tomu, kdo je nebo co dělá. Přijde mi, že lidé, co ji kritizují, velmi málo a špatně poslouchají její slova. Když se jich zeptáte, co jim na ní nejvíce vadí, odpoví, že je mladá. To je přece úplně mimo. Další častá odpověď je, že jim chce zakázat jejich auto, což není tak úplně pravda. Zkrátka nevěnují žádný čas tomu, aby si nastudovali obsah jejích myšlenek, takže pak nevidí věci v tom pravém světle. Raději řešíme, z čeho jedla, kam jela a jaké má na sobě oblečení. Prostě zbytečnosti....
Greta Thunbergová je hysterka, studenti by místo demonstrací měli chodit do školy, řekl Zeman |
Lidovky.cz: Koneckonců i prezident Zeman ji 5. února v rozhovoru s L. X. Veselým pro ČRo nazval hysterkou a protestující studenty odkázal na návrat do škol...
Spousta lidí na ničení klimatu vydělává nebo mají alespoň přátele, blízké či sponzory, kteří na tom vydělávají. Sem podle mého patří právě pan prezident. Pro takovéto lidi je mnohem jednodušší „hejtit“ nás a Gretu za to, že jsme mladí a že ničemu nerozumíme, než naslouchat problému, nemyslet jen na zisky fosilního průmyslu a postavit se mu čelem.
Stávkující studenti hodnotí schůzku s Babišem jako neproduktivní. Protesty budou pokračovat |
Lidovky.cz: „Andrej Babiš kritizoval naše hnutí, že nemáme konkrétní návrhy. Představa, že několik náctiletých studentů přinese plán k řešení klimatické krize, je dost naivní,“ řekl jste v rozhovoru pro Novinky.cz v prosinci 2019.
Během té schůzky jsme vždy uvedli nějaký konkrétní případ a jak by ten případ šel řešit. Odpovědí nám bylo, že jsme hloupí a že tomu nerozumíme. Ve chvíli, kdy jsme řekli, že to ale přece nemají být středoškoláci, kdo s řešeními přichází, protože ta řešení musí být komplexní a my nemáme potřebnou expertízu, tak nám odpověděl, že jsme hloupí, protože mu neříkáme, co má dělat. Tohle mi spíše přijde jako začarovaný kruh v premiérově argumentaci.
Zástupci celosvětového studentského ekologického hnutí Fridays for Future vystoupili na briefingu po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a dalšími členy jeho kabinetu.
My ta řešení nemáme, ale jsou tu odborníci. Existují studie, jak skončit v ČR s uhlím, jak ho nahradit, ale co chybí, je politická vůle a dlouho chyběla i politická debata - diskuse, do níž by se zapojilo větší množství lidí. Politici mají z mého úhlu pohledu být těmi, kdo to celé řídí, vezmou vědce, jiné nezbytné lidi a vytvoří návrh, který bude mít ve společnosti podporu a bude realizovatelný. Kdybych já měl něco navrhovat či o něčem rozhodovat, tak si myslím, že by to moc dobře nedopadlo. Věřím, že takhle to má fungovat v demokracii.
Lidovky.cz: Nespadá občas debata v Česku k tomu, že se více věnuje formě než obsahu? Mám na mysli třeba chvíle, kdy politici slibují, že vysadí X tisíců stromů, ale chybí koncepční řešení. Nebo to je opravdu jen o tom, kolik toho kdo vysadí?
To se děje nejen v Česku. Už jsme to vlastně nakousli, u našeho hnutí se často řeší, že nechodíme do školy, místo toho, aby se řešil ten skutečný problém. Naštěstí se to zlepšilo a už tady tolik lidí nekřičí o záškolácích. Je to dáno i tím, že na nás není tolik vidět, nemáme za sebou neustále média jako třeba právě Greta.
Greta by měla sedět ve škole, a ne dávat světu rady, tvrdí španělský expremiér |
Co se týče politických činů, tak často sleduji, jak se mění pouze PR politiků. Začnou sebe stavět do pozice ochránců klimatu, ale jejich kroky tomu neodpovídají. Sázení stromů je teď hodně v módě, ale aby třeba Babiš začal řešit, že polostátní ČEZ prodává elektrárnu Počerady Pavlu Tykačovi, který ani neplatí daně v Česku, tak to ne. Stromy by se samozřejmě měly sázet, ale nemůže to být to jediné, co se pro klima dělá. Taky ten strom dále po vysazení potřebuje určitou péči, jinak odumře. Každoročně umírá několik tisíc stromů kvůli suchu, které je způsobeno změnami klimatu.
Rok od první klima stávky
‚Dinosauři si taky mysleli, že mají čas.‘ Studenti v Česku i po celém světě demonstrují za klima |
Lidovky.cz: Patnáctého března uplynul rok od první klimatické stávky v Česku. Co se všechno změnilo?
Za prvé se změnila veřejná debata, hlavně to, s jakou intenzitou a jak se o klimatické krizi mluví. Diskutuje se o ní víc a v různých sférách společnosti. Média o ní informují více a zároveň dost jinak - dávají více do souvislosti příčiny a důsledky. Změnilo se určitě i veřejné mínění, protože více občanů České republiky vnímá klimatickou změnu jako problém, který musíme řešit. A za třetí se pomalu začala měnit politická situace, vznikla Uhelná komise, která, byť ji považuji z mnoha úhlů pohledu za problematickou, nějakým způsobem řeší konec těžby a spalování uhlí v Česku, což je obrovský posun. Už se nebavíme o tom, jestli skončit, ale kdy to uděláme.
Lidovky.cz: V uplynulém roce jste také prohlásil, že angažovanost mladých v Česku je nízká oproti zahraničí, což je důsledkem toho, že čeští středoškoláci nejsou vedeni k tomu umět se postavit sami za sebe. Současně jste zmínil, že adolescenti nejsou dostatečně vzděláváni ohledně klimatu. Zlepšila se naše výchova?
S tím, jak se o klimatu více mluví ve společnosti, se o něm určitě více debatuje i ve školách. Ale zároveň nedošlo k tomu, že by se ten problém v rámci školství řešil nějak strukturálně. Chápu nicméně, že rok je příliš krátká doba na to, aby se dala posoudit nějaká změna. Nyní se na školách připravují nové rámcové vzdělávací programy, tak uvidíme, zda tam bude tento problém nějak zohledněn.
Angažovanost mladých lidí se také do jisté míry zlepšila, otázkou ale je, díky čemu. My jim ukázali, že skutečně jde, aby měli moc a vliv. Pasivně jdeme příkladem, aktivně pak vzděláváme. Ti, co se k nám přidali před rokem, se s námi naučili strašně moc organizátorských věcí a hlavně to, jak věci dělat efektivně.
VIDEO: Studenti smějí přespat v Karolinu. Věřím, že nedojde ke škodám na kulturní památce, doufá rektor Zima |
Lidovky.cz: V listopadu na v pořadí 7. stávku dorazilo mnohem méně lidí. Neutichá vaše aktivita? Nenastala apatie z toho, že protesty nic nezmění?
Apatie nenastala, zájem o téma - to, jestli o něm člověk přemýšlí a mluví - se zas tolik neprojevuje na počtu účastníků stávky. Na téhle konkrétní akci bylo méně lidí, to je zcela zřejmé, ale těch příčin může být vícero. Za prvé jsme dělali mnohem menší mobilizaci než dříve, za druhé jsme přirozeně nepřitáhli tolik prostoru v médiích, protože jsme už nebyli něco zbrusu nového. Myslím si, že spousta účastníků také narazila na hranici toho, jak hodně mohou chybět ve škole. Já jsem teď v maturitním ročníku a měl jsem co dělat, abych vše zvládal.
Jsme posedlí ekonomickým růstem a nehledíme na životní prostředí, vadí Petru Doubravskému (na snímku vlevo). I kvůli tomu studenti pořádají protesty za lepší ochranu klimatu, například v Praze.
Každé hnutí má samozřejmě nějaký vývoj. Nemyslím si, že to jde měřit v rozmezí jednoho roku, protože náš boj je běh na mnohem delší trať. Jestli jsme úspěšní se ukáže časem. Ale určitě se to neprojeví tím, že nám bude chodit spousta lidí na demonstrace. Mnohem důležitější jsou pro mne konkrétní změny, kterých dosahujeme.
Středoškolská stávka. Studenti chtějí demonstrovat za lepší klima, po vzoru švédské aktivistky |
Lidovky.cz: Na počátku vznikala organizace Fridays For Future (FFF) dosti spontánně. Jak je spolek organizován nyní?
Předloni na jaře to bylo bláznivé, teprve jsme pomalu nasedali do toho vlaku. Připravovali jsme stávku a obecně tu strukturu FFF. Pak přišel boom na přelomu února a března 2019, kdy nás najednou byly ze tří lidí desítky a ještě ke všemu rozesetí po celé České republice, z různých škol a z různých sociálních prostředí, zkrátka úplně jiní lidi. Umět se dohodnout ve velké a různorodé skupině lidí je často těžké, počáteční struktura tomu prostě nebyla přizpůsobena.
Lidovky.cz: Jaká je tedy současná situace?
Nyní stále mluvíme o řádu desítek organizátorů, ale jsme již organizováni lokálně, což napomáhá stávkám v konkrétních místech. Paralelně k tomu existuje celorepubliková skupina, kde se bavíme online, osobně se pak setkáváme třeba na soustředěních. Máme skupinu, která řeší externí komunikaci, další pro expertízu, další pro nábor nových lidí. Formulovali jsme si naše hodnoty, abychom věděli, co je nám všem společné. Nyní sepisujeme politické požadavky, za nimiž bychom se mohli nějak více sjednotit.
Lidovky.cz: V rozhovoru pro Info.cz z května 2019 jste řekl, že jste s kolegy z Fridays For Future zatím nemluvili o vstupu do politiky. To stále platí?
To stále platí. Já si myslím, že bychom spolu ani nevydrželi v jedné politické straně. Nikam nekandidujeme, většina z nás ještě ani nemůže, ale zároveň si myslím, že svým způsobem politiku již děláme, protože řešíme velmi politické téma. Politika se nedělá jen v parlamentu a u voleb, může se dělat i v ulicích.
‚V září pozveme na stávku proti klimatickým změnám i rodiče.‘ Studenti ve svých požadavcích přitvrdí |
Lidovky.cz: Až ukončíte středoškolská studia, budete pokračovat ve stávkách i nadále, když už vám nepůjde jen o to „ulít se“? Chystáte se stále na environmentální studia do Brna?
Tak doslova stávkovat již nebudu, protože budu chodit do školy, kde budu smět chybět. Ale pokud nějaká demonstrace bude, tak se samozřejmě zúčastním, to jsem ostatně dělal ve svém volném čase i předtím, než jsme založili naše hnutí. Teprve zvažuji, kde a jak se budu angažovat místo stávkování. Do Brna se stále chystám, rád bych zvolil kombinaci environmentalistiky s ekonomií, protože mi to přijde jako hodně zajímavý mix. Teď tedy akorát zvažuji, jestli si nedám jeden rok pauzu.
‚Důležité je nikdy se nevzdat.‘
Lidovky.cz: Zmínil jste, že za výhru, ačkoliv s výhradami, považujete vznik Uhelné komise. Ale jinak je úspěchů poskrovnu: Chvaletice, Bílina, Počerady. Čím si neúspěchy vysvětlujete?
Tím, že stále máme takové politiky, jaké máme a že má stále silné slovo lobby za fosilní energetiku, která zuby nehty brání své zisky. Podívejme se na Uhelnou komisi: je v ní mnoho politiků a lidí se zájmem na zachování fosilního průmyslu, naopak v ní chybějí lidé, kterých se konec uhlí reálně dotkne. Velký vliv je ponechán právě fosilní lobby. Obecně řečeno mi tam chybí zastoupení určitých skupin. Proto doufám, že se debata o konci uhlí povede i jinde, ale pokud na ni nepřestaneme tlačit, můžeme dosáhnout alespoň částečných úspěchů.
Elektrárna Chvaletice loni zvýšila emise škodlivin, vykazuje nejvyšší nárůst ze sledovaný firem |
K těm jednotlivým kauzám: v Bílině bylo rozhodnuto prakticky ještě předtím, než jsme vůbec začali stávkovat. Výjimka pro elektrárnu Chvaletice je v přezkumu, takže se teprve uvidí, jestli budou moci pokračovat. Jsou to případy, v nichž jsme prohráli, ale myslím si, že i kdybychom prohráli stokrát, tak důležité je nikdy se nevzdat a nepřestat tvrdit, že potřebujeme konec uhlí a že potřebujeme snižovat emise. Zároveň je to jen část toho celkového boje, a navíc to nekončí, protože Uhelná komise může v budoucnu rozhodnout o tom, že provoz těchto konkrétních elektráren skončí mnohem dřív, než je teď v plánu.
Lidovky.cz: Kdo nemá v Uhelné komisi zastoupení?
V Uhelné komisi chybí odborníci, za akademickou sférou tam jsou jen dva příslušníci, z čehož ještě jeden z nich tvrdí, že klimatickou změnu nezpůsobuje lidstvo, což prostě podle drtivé většiny vědců není pravda. Neziskové organizace, které často vytváří expertízu, mají také pouze dva členy z dvaceti, což mi přijde jako nedostatečné. Mohli by tam být i lokální politici dotčených regionů, starostové a starostky konkrétních obcí, protože naším cílem je i to, aby konec uhlí proběhl pokud možno spravedlivě a aby to co nejméně zasáhlo občany pracující v tomto průmyslu. Jsou tam zastoupené do jisté míry zaměstnanecké odbory, ale ne všechny a ne dostatečně.
Česko je třetím největším těžařem hnědého uhlí v Evropě, upozornil datový portál |
Lidovky.cz: Nemají dotčené regiony reprezentovat v komisi přítomní hejtmani?
To je sice pravda, ale povětšinou to nestačí, protože ty dopady budou na úrovni obcí. Třeba Ústecký kraj jako celek je velký, ale nedopadne to na všechny stejně. Navíc někteří hejtmani prostě mají vazby na tu lobby. Když politici nereprezentují zájmy svých občanů, ale myslí především na něčí zisk, tak je to prostě špatně. Já bych si přál, aby veřejný zájem měl větší a silnější hlas v Uhelné komisi.
Lidovky.cz: Uhelná komise pracuje s třemi termíny, kdy by mohla skončit těžba uhlí v Česku. Jde o roky 2030-2035, 2038-2040 (podobně jako Německo) či 2045-2050. V roce 2018 zaznívalo společenským prostorem, že nám zbývá posledních 12 let na to jednat. Platí stále tohle ultimátum?
Pozdě už je teď, ve velké míře na nás klimatická změna již dopadá. Nejvíce katastroficky asi na země tzv. globálního jihu. Dvanáctiletá lhůta vyplývá především ze zprávy vědců z mezivládního panelu pro klima při OSN, kdy hraniční mezí bylo stanoveno oteplení planety o 1,5 stupně Celsia oproti době před industrializací, protože až se dostaneme za tento bod, tak se v přírodě spustí další procesy, které povedou ke zvýšení emisí skleníkových plynů a dalšímu oteplování. Už to zkrátka nepůjde zvrátit.
ČEZ plánuje do roku 2040 odstavit většinu uhelných elektráren. Počerady prodá Tykačovi |
Je spočítáno, kolik je potřeba vypustit do atmosféry plynů, aby k takovému oteplení došlo, z čehož vyplývá, že pokud budeme vypouštět skleníkové plyny ve stejné míře jako doposud, tak tu mez překročíme za 12 let - teď už to je vlastně jen 11 let. Do té doby nemusíme snížit emise na nulu, ale musíme s jejich snižováním začít. Samozřejmě ony nejsou produktem pouze fosilní energetiky, podílí se na nich i doprava nebo zemědělství, takže těch možností, kde ubírat je více.
Lidovky.cz: Když politici podle vás nejednají, nabízí se jako alternativní cesta záchrany planety začít každý u sebe: nejíst maso, nelétat, nekupovat plasty. Nikdy ale nelze nutit všechny. Jaký je váš úhel pohledu?
Já si myslím, že je dobře, když člověk přemýšlí nad svou uhlíkovou stopou a snaží se ji nějak omezovat. Já sám jsem to dělal, dělám a budu v tom pokračovat. Ale vždycky narážíte na nějaké hranice, kdy si to nemůžete dovolit finančně nebo časově. My požadujeme alespoň možnost snížit svou individuální uhlíkovou stopu. Nyní jsou překážky, které systém či trh staví člověku přímo do cesty. Co se dopravy týče, každý nemůže jezdit MHD, protože třeba bydlí ve vzdálenější lokalitě. Každý nemůže přestat jíst maso. Třeba proto, že chodí do školní jídelny, kde bezmasá jídla úplně chybí.
Vegetariáni a vegani mají horší průběh kocoviny, potvrdila studie |
Zároveň si myslím, že dokud nezačnou sami politici řešit klimatickou změnu, tak nemohou po občanech požadovat, aby každý snižoval svou uhlíkovou stopu. Když se podíváme na srovnání emisí z fosilního průmyslu a emisí jednotlivce, zjistíme, že dvě největší uhelné elektrárny v Česku (kam patří i zmiňované Počerady - pozn. red.) vyprodukují stejně emisí, jako veškerá osobní doprava v Česku. I tady ale existují cesty, spotřebitelé například mohou změnit dodavatele elektrické energie, začít odebírat energii z obnovitelných zdrojů, což v dnešní době nevyjde ani o tolik dráž. Drobné krůčky, které mají smysl, ale bez větších politických činů nemají takový dopad.
