Lidovky.cz

Budovatelé kapitalismu

Roušky nám zatemnily úsudek, míní exšéf Fondu národního majetku Roman Češka


Roman Češka. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Premium Rozhovor
Praha - „Kdo se choval hloupě při dodržování nesmyslných regulací státu, bude se chovat hloupě i při péči o zdraví své a svých blízkých,“ říká v dalším ze série rozhovorů s budovateli kapitalismu ekonom a někdejší předseda Fondu národního majetku Roman Češka.
Budovatelé kapitalismu

LN: Jak byste charakterizoval současnou dobu?
Jako narušenou. Ne kvůli riziku nemoci, ale kvůli hysterii, kterou živí média, a opatřením, jež přijali politici. Symbolem dobrého i zlého jsou roušky. Na jedné straně solidarita a ochota se omezit. Na druhé důkaz, že podléháme diktátu strachu a chováme se jako ovce. Nechali jsme se vystrašit k smrti, zatemnilo nám to zdravý úsudek. Jinak bychom s rouškami neběhali, nejezdili na kole, neměli je v autech, kde nikoho neohrožujeme. Plošné nošení roušek je alibi. Poslouchat pitomosti je pohodlnější než spoléhat na vlastní rozum.

LN: Opatření vlády tedy vnímáte sporně?
Naprosto. Vláda životy nezachraňuje. Jen několika lidem život prodloužila za cenu toho, že jiným život ohrozila a mnohým znehodnotila. Opatření jsou jednostranná, neadekvátní a šílená. Celoroční objem veřejných výdajů na české zdravotnictví je 320 miliard. Vláda přijala opatření, jejichž důsledky sama odhadla na 260 miliard korun. Na boj s jednou nemocí, o které se od počátku ví, že ji většina nakažených zvládá jen s malými obtížemi, a na boj s důsledky vlastních kroků utratí 81 procent ročních výdajů na všechny nemoci a úrazy pro víc než deset milionů lidí. Počet nakažených nedosáhl ani čísla potřebného k vyhlášení chřipkové epidemie. Přesto vláda totálně paralyzovala ekonomiku a doplatíme na to všichni.

Víra není jen soukromá záležitost, říká exšéf Fondu národního majetku Roman Češka

LN: Co nás tedy ohrožuje?
Opatření vlády. První účet je zmíněných 260 miliard. Další účet přijde později, až u státu uplatní škody občané a firmy, kteří nebudou ochotní či schopní nést důsledky. Stát má morální i faktickou povinnost kompenzovat škody, které způsobil. Někdo přežije za cenu zchudnutí. Ale mnozí ekonomicky nepřežijí a žádné pomoci se nedočkají. Všechny pak postihne celosvětová recese, kterou společně stvořily vlády většiny zemí, inflace způsobená tisknutím nekrytých peněz a sekundární platební neschopnost jako důsledek vlny bankrotů.

LN: Co se mělo udělat jinak?
Restrikce jsem chápal první dva až tři týdny. Nebyly informace a byl obrovský mediální tlak. Později ale bylo zřejmé, že opatření jsou neadekvátní, ekonomicky destruktivní a trvale neudržitelná. Čím dříve zmizí, tím méně škod napáchají.

LN: Co se bude dít, až padnou poslední restrikce?
Věci se budou vracet do starých kolejí. Měsíce. Roky. Důležité je přestat se spoléhat na stát. Tvářil se, že souborem zákazů a příkazů situaci vyřešil. Lidé na to spoléhají a uniká jim, že nevyřešil nic a zdraví je pořád jejich vlastní zodpovědnost. Kdo se choval hloupě při dodržování nesmyslných regulací státu, bude se chovat hloupě i při péči o zdraví své a svých blízkých. Musíme používat vlastní rozum. I jako radikální odpůrce postupu státu vnímám, že nemoc je nebezpečná a je namístě chránit lidi z rizikových skupin. Sami musíme dodržovat hygienu, odstup od neznámých lidí a omezit pobyt na rizikových místech.

LN: Co čeká ekonomiku?
Ekonomika má zdravé kořeny, strukturu firem, diverzifikaci výroby i služeb, šikovné manažery a spolehlivé zaměstnance. Dříve či později bude prosperovat. Velmi trnité však bude vyčíslení a odlišení škod, které způsobil stát, od ztrát a bankrotů, jež mají jinou příčinu.

Bez Číny se ještě dlouho neobejdeme, říká šéf poradenské společnosti Josef Kotrba

LN: A čeho se nejvíce obáváte?
Zatvrzelosti, kreativity a plýtvání politiků i úředníků. Jejich zájmem je nepřiznat chyby. Budou opakovat, že vše bylo nutné pro záchranu tisíců životů, a kdyby nezasáhli, čelili bychom peklu. I když už je zřejmé, že to pravda není, budou trvat na svém. Budou odkládat, co půjde, takže budeme nakonec liberalizovat později než země s opravdu vážnými problémy, jako je Itálie a Německo. Budou rozhazovat jako Mikuláš.

Někomu sníží daně, někomu zaplatí část mzdových nákladů, někdo dostane podporu či půjčku. Utratí vše, co mohou. Ráno vláda schválí, že přispěje na nájmy třetinou, odpoledne už se premiér chlubí, že polovinou. Když se redaktorka ptá, zda zbudou peníze na úpravu důchodů, premiér ji ubezpečí, že nejen na slíbených průměrných 15 tisíc korun, ale i na víc. Všechno bude. Populismus v čiré podobě.

LN: Mluvíte o tom, že má stát vzít odpovědnost za škody, ale zároveň mu vyčítáte rozhazování.
Protože rozhazuje, místo aby liberalizací a deregulací nejprve zastavil nárůst škod. A k odpovědnosti za škodu se nehlásí. Jen si kupuje voliče tvrzením, že podporuje ekonomiku, poškozenou koronavirem. Virus ale ekonomiku nepoškodil. Tu poškodila vláda. Tvrdí, že chrání zdraví a životy. Ve skutečnosti je jí zdraví ukradené. Jediné efektivní opatření proti koronaviru je nalezení léku. I EU, na kterou pořád nadáváme, už to ví. Zorganizovala sbírku na vývoj léku, ve které získala přísliby za 200 miliard korun. Naše vláda se zavázala přispět částkou 20 milionů. Je to 0,008 procenta z 260 miliard, které si vláda nechala parlamentem schválit na boj s koronavirem! To je výsměch a přesné vyjádření, kolik dává vláda na ochranu zdraví a kolik na úplatky voličům.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.