Nejmladší vlastní bratr Jana Kubiše Jaroslav se narodil 6. července 1916. Po vychození obecné školy pracoval jako dělník. Na rozdíl od Jana byl prudší a dobrodružnější povahy. Československé branné zákony tehdy umožňovaly dobrovolný vstup do armády po dovršení 17 let. Jaroslav této možnosti využil a v dubnu 1934 se podrobil dobrovolnému odvodu.
Do československé armády byl zařazen od října 1934 a domovským útvarem se mu stala 2. polní rota jihlavského pěšího pluku 31 „Arco“. Přísahu vykonal 28. října 1934 a po základním výcviku byl hodnocen jako veselý, družný, ochotný a pořádný.
Operace AnthropoidSpeciál serveru Lidovky.cz k nejvýznamnější akci československého odboje: k útoku na zastupujícího říšského protektora. Osudy neznámých lidí, kteří parašutistům pomáhali, rekonstrukce akce minutu po minutě i virtuální prohlídka Krypty parašutistů – místa jejich posledního boje. Více čtěte zde: |
Jaroslav byl zařazen do poddůstojnické školy, kterou absolvoval v dubnu 1935. Po úspěšném splnění střeleckých zkoušek byl jmenován střelcem z pušky, později elitním střelcem. V říjnu 1935 byl povýšen na svobodníka. Z vojenské služby byl propuštěn v září 1936 jako svobodník v záloze. V červenci 1938 byl povolán na pravidelné čtyřtýdenní vojenské cvičení ve zbrani.
Vyhlášení mobilizace 24. září 1938 se v Dolních Vilémovicích týkalo celkem 52 mužů. Jaroslav se tentýž den dostavil ke svému domovskému pluku a setrval zde až do 17. října, kdy byl propuštěn do zálohy. Po okupaci pracoval v Třebíči a od jara 1942 byl společně s bratrem Rudolfem ve styku s Janem Kubišem - ten se vrátil do Protektorátu s úkolem zabít zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha (více čtěte zde).
Jaroslav se zapojil do ilegální činnosti a jako spojku využíval i nejmladšího bratra Františka z otcova druhého manželství. Společně s bratry Aloisem a Karlem Denemarkovými z Dolních Vilémovic pomáhal ukrývat parašutistu Františka Pospíšila, velitele výsadku BIVOUAC, a připravoval jeho přesun do úkrytu v Praze.
Při raziích Gestapa, zaměřených na příbuzné parašutistů, byl Jaroslav v Třebíči zatčen a odvezen do věznice v Praze na Karlově náměstí. Příbuzní parašutistů byli odvezeni do Terezína a odsud do Mauthausenu. Pomoc, kterou Jaroslav poskytl bratru Janovi a Františku Pospíšilovi, se Gestapu nikdy nepodařilo odhalit.
Jaroslav Kubiš, odvážný spolupracovník parašutistů, byl popraven 24. října 1942 v Mauthausenu spolu se svým otcem, sourozenci a jejich partnery. Ten den zemřelo v popravčí komoře tábora 262 vlastenců, kteří pomáhali parašutistům v Protektorátu.