Deregulace nájemného, která probíhá od roku 2007, se poprvé ve své historii navyšuje tak, že je na místě se vážně obávat o bytovou situaci sociálně slabších obyvatel nebo důchodců. Tvrdí to alespoň Sdružení na ochranu nájemníků ČR. Našimi poradnami projde ročně více než dvacet tisíc občanů a pro mnohé, zejména nepracující seniory a rodiny s podprůměrnými příjmy, je značné zvyšování nájemného noční můrou. Jsme ve třetí etapě zvyšování nájemného a mnoho nájemců již dnes není schopno dostát požadavkům zejména soukromých pronajímatelů. V praxi to může znamenat, že nájemce skončí vyklizením, protože nebude schopen nájemné a služby za byt platit a dluh překročí trojnásobek měsíční platby. A to nás ještě čeká zvýšení pro rok 2010,“ vidí dopady deregulace Milan Taraba, místopředseda sdružení.
Výměna bytu nebo dávky
„Pokud je situace nájemce taková, že nemá na místně obvyklé nájemné, musí hledat buď byt menší nebo v levnější lokalitě nebo musí uplatnit své právo na pomoc od státu při zajištění prostředků na minimální bytový standard formou příspěvku na nájemné,“ navrhuje nájemcům řešení v případě neschopnosti platit nájem Tomislav Šimeček, předseda Občanského sdružení majitelů domů ČR. Jenže vyměnit větší byt za menší bývá ve skutečnosti často problém.
„Lidé by si rádi vyměnili svůj byt za menší a levnější, ale tyto byty jednak nejsou k dispozici a jednak je i případná výměna obtížně realizovaná, pokud pronajímatel nedá k výměně souhlas. My s výměnou bytů nájemcům v našich poradnách pomáháme. Uvítali jsme také postup některých měst či městských částí, které lidem s výměnami pomáhají, nebo je dokonce organizují,“ sděluje ochránce nájemníků Milan Taraba.
Stát nabízí nájemníkům pomocnou ruku v podobě sociálních dávek, příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení. „Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje dva nové nástroje zaměřené na osoby a rodiny, které nejsou schopny hradit výdaje spojené s přiměřeným bydlením. Jedná se o podporu výstavby sociálních bytů a dále o provozní podporu sociálního bydlení určenou pronajímatelům sociálních bytů. Oba nástroje musejí být v souladu s právem EU upravujícím oblast veřejné podpory. Realizace těchto nástrojů bude probíhat v rámci stávajících možností Státního fondu rozvoje bydlení a státního rozpočtu,“ informuje Alice Kovandová z Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
O kolik se nájem zvýší?
Regulované nájemné se u nás týká více než 700 tisíc bytů. O kolik bude nájem navýšen, rozhodují sami majitelé domů. Ve většině případů jsou to obce, kterým to dovoluje vyhláška ministerstva pro místní rozvoj. Po skončení deregulace v roce 2010 by měla roční výše nájemného dosáhnout tzv. cílového nájemného, které by mělo odpovídat dolní hladině tržního nájmu v dané lokalitě. Je téměř jisté, že obce své nájemníky šetřit nebudou. Zákon majitelům nemovitostí neukládá povinné navýšení nájmu, ale pouze postupně uvolňuje maximální cenu, jakou může majitel nemovitosti nájemníkovi stanovit,“ vysvětluje Kovandová. Třeba v Karviné se regulované nájemné zvedne o 34 %, takže navýšení za šedesátimetrový byt činí 472 Kč. V Plzni podraží nejvíce byty čtvrté kategorie, a to až o 60 procent. Zdražování nechystá Praha 2, která tuto možnost využije až příští léto.
„Regulované nájemné se již přiblížilo tržním cenám v některých lokalitách, například v menších městech. Samozřejmě tam, kde v minulosti byl rozdíl mezi tržním a regulovaným nájemným největší (centra velkých měst), rozdíl ještě není vyrovnán,“ říká analytička Markéta Šichtařová.
„Jakékoli nájemné, které je nižší než náklady prosté reprodukce, vyžaduje od pronajímatele, aby nájemce subvencoval ze svých prostředků nebo aby nuceně nechával dům chátrat. Všude, kde se regulované nájemné blíží nákladům prosté reprodukce, se zmenšuje vykořisťování pronajímatelů nájemci. Při současném tempu deregulace dosáhne regulované nájemné v roce 2010 nákladů prosté reprodukce jen asi ve 100 z 6228 obcí,“ hájí majitele domů Tomislav Šimeček. Podle něho se nájemné velmi pomalu přibližuje alespoň krytí nákladů, které má pronajímatel ve větších obcích, a jen ve velkých městech začínají nájemci platit nájemné.
Milan Taraba kritizuje fakt, že se dopad zákona na nájemníky nevyhodnocuje, a tím pádem nemůže dojít ke zmírnění či odstranění jeho tvrdosti. „Stávající zákon vůbec nerozlišuje nájemné za konkrétní byt v domě podle polohy a kvality bytu, ani nestanovuje horní hranici jako ochranu proti zneužití postavení vlastníka.“ Advokát Filip Macháček zase soudí, že zákon je ve stávající podobě sociálně únosný.
Výměna bytu nebo dávky
„Pokud je situace nájemce taková, že nemá na místně obvyklé nájemné, musí hledat buď byt menší nebo v levnější lokalitě nebo musí uplatnit své právo na pomoc od státu při zajištění prostředků na minimální bytový standard formou příspěvku na nájemné,“ navrhuje nájemcům řešení v případě neschopnosti platit nájem Tomislav Šimeček, předseda Občanského sdružení majitelů domů ČR. Jenže vyměnit větší byt za menší bývá ve skutečnosti často problém.
„Lidé by si rádi vyměnili svůj byt za menší a levnější, ale tyto byty jednak nejsou k dispozici a jednak je i případná výměna obtížně realizovaná, pokud pronajímatel nedá k výměně souhlas. My s výměnou bytů nájemcům v našich poradnách pomáháme. Uvítali jsme také postup některých měst či městských částí, které lidem s výměnami pomáhají, nebo je dokonce organizují,“ sděluje ochránce nájemníků Milan Taraba.
Stát nabízí nájemníkům pomocnou ruku v podobě sociálních dávek, příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení. „Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje dva nové nástroje zaměřené na osoby a rodiny, které nejsou schopny hradit výdaje spojené s přiměřeným bydlením. Jedná se o podporu výstavby sociálních bytů a dále o provozní podporu sociálního bydlení určenou pronajímatelům sociálních bytů. Oba nástroje musejí být v souladu s právem EU upravujícím oblast veřejné podpory. Realizace těchto nástrojů bude probíhat v rámci stávajících možností Státního fondu rozvoje bydlení a státního rozpočtu,“ informuje Alice Kovandová z Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
O kolik se nájem zvýší?
Regulované nájemné se u nás týká více než 700 tisíc bytů. O kolik bude nájem navýšen, rozhodují sami majitelé domů. Ve většině případů jsou to obce, kterým to dovoluje vyhláška ministerstva pro místní rozvoj. Po skončení deregulace v roce 2010 by měla roční výše nájemného dosáhnout tzv. cílového nájemného, které by mělo odpovídat dolní hladině tržního nájmu v dané lokalitě. Je téměř jisté, že obce své nájemníky šetřit nebudou. Zákon majitelům nemovitostí neukládá povinné navýšení nájmu, ale pouze postupně uvolňuje maximální cenu, jakou může majitel nemovitosti nájemníkovi stanovit,“ vysvětluje Kovandová. Třeba v Karviné se regulované nájemné zvedne o 34 %, takže navýšení za šedesátimetrový byt činí 472 Kč. V Plzni podraží nejvíce byty čtvrté kategorie, a to až o 60 procent. Zdražování nechystá Praha 2, která tuto možnost využije až příští léto.
„Regulované nájemné se již přiblížilo tržním cenám v některých lokalitách, například v menších městech. Samozřejmě tam, kde v minulosti byl rozdíl mezi tržním a regulovaným nájemným největší (centra velkých měst), rozdíl ještě není vyrovnán,“ říká analytička Markéta Šichtařová.
„Jakékoli nájemné, které je nižší než náklady prosté reprodukce, vyžaduje od pronajímatele, aby nájemce subvencoval ze svých prostředků nebo aby nuceně nechával dům chátrat. Všude, kde se regulované nájemné blíží nákladům prosté reprodukce, se zmenšuje vykořisťování pronajímatelů nájemci. Při současném tempu deregulace dosáhne regulované nájemné v roce 2010 nákladů prosté reprodukce jen asi ve 100 z 6228 obcí,“ hájí majitele domů Tomislav Šimeček. Podle něho se nájemné velmi pomalu přibližuje alespoň krytí nákladů, které má pronajímatel ve větších obcích, a jen ve velkých městech začínají nájemci platit nájemné.
Milan Taraba kritizuje fakt, že se dopad zákona na nájemníky nevyhodnocuje, a tím pádem nemůže dojít ke zmírnění či odstranění jeho tvrdosti. „Stávající zákon vůbec nerozlišuje nájemné za konkrétní byt v domě podle polohy a kvality bytu, ani nestanovuje horní hranici jako ochranu proti zneužití postavení vlastníka.“ Advokát Filip Macháček zase soudí, že zákon je ve stávající podobě sociálně únosný.