Lidovky.cz

Stromečky lepší než z lesa

Design

  14:52
Vánoční stromky se už dávno neřežou v lese, ale pěstují se na plantážích. „Takové stromky jsou mnohem kvalitnější než z lesa,“ říká pěstitel František Valdman.

Tradice nezanikne Lidé stále nedají dopustit na tradiční živý vánoční stromek. foto: Petr SznapkaČTK

LN V současné době už máte po sklizni. Jak ale probíhá taková stromečková sezona?

 Hlavní sezona nám na plantážích začíná už v říjnu, kdy se stříhá okrasná klest, která je zpracovávána na Dušičky. Posléze se pokračuje sklizní chvoje, která je určena na výrobu adventních věnců, a někdy od poloviny listopadu začínáme řezat stromky.

LN Stromky se řežou strojově?

 My stromky řežeme ručně křovinořezem nebo motorovou pilou. Samozřejmě existují stroje, ale při naší výměře 17 hektarů je stroj zbytečný. Máme tu také poměrně složitý terén, tak nevím, jak by stroj fungoval.

LN Jaká je cesta stromku od jeho uříznutí k zákazníkovi?

 Uříznuté stromky se zabalí do sítě a převezou do skladu, kde jsou připraveny k expedici a čekají na odvoz odběratelů. Je nutné ještě připomenout, že ten termín řezání stromků v polovině listopadu je důležitý proto, že když napadne sníh, tak pak nemáme dostatečný prostor je připravit. Stromek se ale řeže v době vegetačního klidu, takže pokud je dobře uskladněn, nic se nestane. Naopak, pokud uříznete stromek den před Štědrým dnem a hned ho strčíte do tepla, tak dostane takový šok, že kolikrát opadne hned druhý den. Argument, že stromek mám včera uříznutý a déle mi vydrží, je nepravdivý.

LN Jak probíhá sklizeň, když opravdu napadne sníh?

 O to je to samozřejmě horší práce. Musím zaměstnat více lidí, práce je velmi komplikovaná a nedej bože, že by někdo neměl stromky označené dopředu, to by pak vůbec nepoznal, který je dobrý, a který ne.


František Valdman

Pěstitel František Valdman.Narodil se v Sušici v roce 1974. Vystudoval Dopravní průmyslovou školu v Plzni. Od roku 1995 se zabývá pěstováním vánočních stromků a zároveň i výrobou strojů a zařízení k jejich pěstování a prodeji (např. ořezávače kmenů stromků, balicí zařízení apod.). V roce 1998 byl zakládajícím členem Sdružení pěstitelů vánočních stromků, v němž sedmým rokem vykonává funkci místopředsedy.


LN Jak se pozná a kdo určuje, které stromky budete řezat? Co musí splňovat?

 Značení provádím já a to v době na konci srpna. Na špičku stromku se umístí etiketa, která je opatřená jménem společnosti a dalšími údaji. V případě, že skutečně napadne sníh, etiketu na špičce nepřehlédnete. Parametry pro výběr stromku jsou jednoduché - nesmí mít ulámané větve, být bez špičky, poškozený mechanicky či od škůdců nebo napaden houbovitými chorobami. Jednoduše musí vypadat na pohled zdravě a být pravidelný. Délka pěstovaného stromku závisí na druhu, přičemž doba pěstování každého druhu se liší. Nejdéle se pěstuje jedle, a to až dvanáct let, zatímco borovici lesní stačí šest až sedm let.

LN Jak vysoké stromky produkujte?

 My konkrétně prodáváme od velikosti 130 cm až do 2,5 metru. Velkoodběratelé od nás odebírají většinou ve velkém množství a nerozlišuje se zde cena za kus. Při takovém odběru jsou vždy nějakým poměrem zastoupeny všechny velikosti stromků. Jaké množství a jak veliké stromky mohu vyřezat, odhaduji podle toho, do jaké míry to ještě vyřezávat jde.

LN Jak vypadá péče o stromky přes rok?

 Práce začíná už v březnu, kdy se musí stromky zasadit - to jsou velké asi kolem 25 cm, což jsou tří až čtyřleté stromky. Potom se udělá ochrana proti trávě, takže se buď ošetří chemicky nebo se vyžne. Pak se stromky pravidelně tvarují, protože ne každý strom roste ideálním způsobem. To se dělá asi do konce prázdnin.

LN Nové stromky se vysazují na místo těch starých?

 Koloběh, kdy se vytěží jedna plocha, trvá tři roky. Ne každý stromek totiž roste stejně rychle. Jakmile se vytěží celá produkční plocha, vymýtí se docela. Na závěr se pařezy zfrézují. Jde o pravidelný koloběh intenzivního pěstování, takže tvrzení některých lidí, že dochází k poškozování lesů, není pravda. To bychom museli tvrdit, že dochází k poškozování i v případě, když se poseká pšenice. Výhodu takového pěstování nevidím jen v pozitivním vlivu na životní prostředí, stromky také poskytují úkryt mnoha drobným živočichům.

LN Jde o celkem riskantní podnikání, když vezmeme v úvahu všechna rizika, hlavně ta přírodní.

 Stromky se musí hlavně sledovat. Pokud se objeví nějaké napadení škůdci, tak je potřeba hned nasadit insekticidy, to v případě hmyzu. Když strom napadnou houbovité choroby, tak fungicidní postřiky. Využívá se ale v podstatě to, co v běžné zemědělské výrobě. Poměrně velký pozor si ale musíme dávat na lesní zvěř, která je v Čechách obecně přemnožená. Zásadním krokem je tedy kvalitní oplocení kolem plantáží.

LN Setkal jste se také s krádeží?

 Osobně na mé plantáži jsem se s krádeží nesetkal, ale slyšel jsem to již od mnoha pěstitelů, hlavně pak z okolí Prahy.

LN Na jaké úrovni je v Česku pěstování stromků?

 Pěstování u nás začalo v devadesátých letech velmi rychle. My pěstitelé jezdíme do zahraničí a ze zahraničí zase k nám, úroveň je zcela srovnatelná. Všichni pěstitelé řeší stejné problémy, jen mám občas pocit, že u nás je mnohem složitější legislativa.

LN Stromky z plantáží jsou prý kvalitnější než z lesa.

 To je tím, že z lesa se vždy vybírá to, co tam nepatří, co by bylo navíc. Správný hospodář z lesa nikdy nechce dát pěkné stromky. Dnes už se ale v lese pěstuje také zcela jiným způsobem a už se ani nepočítá s tím, že se budou dělat výřezy. V případě pěstování stromků na plantážích jde samozřejmě o produkci těch nejlepších stromků, takže kvalita je nesrovnatelná.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.