Minulost lze otevírat různým způsobem. Ve škole jsou dějiny většinou omezeny na posloupnost králů a bitev. Stačí ale zvolit jiné kukátko – a hned se roztančí barevný kaleidoskop. V Českém Krumlově vám budou před očima tančit boty na vysokých podpatcích ze sbírky Bata Shoe Museum v Torontu. A dozvíte se například, že nejen za střelný prach a papír, ale i za vysoké podpatky vděčí Evropa Orientu. Do Evropy přišly z východu nadvakrát, poprvé se ujaly v antice, podruhé ve středověku díky Maurům a Tatarům.
Při pohledu na unikáty ze 17. a 18. století člověka napadne, proč už dnes nenosí boty na podpatku muži, když ještě v době před Francouzskou revolucí byly nezbytnou výbavou šlechtice. Ale hoďte otázky za hlavu a kochejte se designem, krásou materiálů a zpracováním – třeba koketními botkami z období baroka či ručně vyšívanými svatebními střevíčky z roku 1773. Nebo plochými botkami, předchůdkyněmi dnešních balerínek z doby po Francouzské revoluci, která smetla podpatky jako symbol šlechty. Ale už za padesát let slavil podpatek triumfální návrat.
Najdete tu střevíce z dob, kdy sukně létaly do výše při kankánu, ale i elegantní boty už zcela moderních tvarů meziválečného období. A jdeme dále: zaujme vás krása černé lodičky z 60. let minulého století, jejíž podpatek je vytepaný ze stříbra do podoby vinné révy.
Sedmdesátá léta připomínají brikety. Jedny z nich nosil i Elton John.
Ti, kdo nejezdí nakupovat do ciziny, mohou obdivovat dokonalost jednoduchého tvaru "manolky" návrháře s českými kořeny Manola Blahnika. Konkrétně jde o slavný sandál Sizzle z počátku 90. let. Další sandálky od Toma Forda, který je coby kreativní ředitel Gucci navrhl pro značku Yves Saint Laurent, jsou spíše krásné, než že by ctily zákony ergonomie.
Dva nejnovější modely jsou čtyři roky staré, z roku 2007: výrazný kousek od známého italského návrháře Emilia Pucciho zaujme pestrobarevným vrškem inspirovaným šedesátými lety. Stejně stará elegantní otevřená bota z výrazně propracované lesklé černé kůže je ze stáje Givenchy.
Výstava v Českém Krumlově není rozsáhlá, ale je výjimečná, protože Baťovo muzeum v Torontu své sbírky do Evropy nepůjčuje. Jeho ředitelka, zakladatelka a manželka Tomáše Bati Sonja Ingrid Baťa ale Český Krumlov navštívila a město jí učarovalo natolik, že po dvouletém vyjednávání část své sbírky zapůjčila. A které boty má sama nejraději? "Boty z osmnáctého století, protože tehdy byly pánské i dámské boty velmi elegantní. Používaly se na ně nádherné vyšívané brokáty a spony. Aby totiž přijali člověka na dvoře ve Versailles, musel mít vysoké podpatky. Muži je museli mít červené, to byla etiketa," vysvětlila Sonja Ingrid Baťová při vernisáži výstavy.
Etiketa se změnila, ale nesmrtelná krása výtvorů špičkových ševců zůstává. V Českém Krumlově se nechte okouzlit půvaby města, ale i dokonalostí uměleckého řemesla.