Arne Emil Jacobsen se narodil v roce 1902 v Kodani ve středostavovské židovské rodině. Chtěl studovat malířství, ale nakonec absolvoval architekturu na Dánské královské umělecké akademii. Po cestách do Paříže a Německa, kde viděl Le Corbusierův novátorský pavilon L’Esprit Nouveau, resp. Miesovy a Gropiovy stavby v Berlíně a Desavě, zcela propadl kouzlu funkcionalistické architektury.
V roce 1929 pak vyhrál v rodném městě soutěž na "dům budoucnosti", který byl postaven v měřítku 1 : 1 na břehu moře. Měl podobu spirály, byl zhotoven z betonu a skla a měl řadu "fajnovostí" – okna se spouštěla podobně jako v autech, součástí domu bylo kryté přístaviště pro superrychlý motorový člun, garáž se zaparkovaným kabrioletem Dodge coupé, a dokonce přistávací plošina pro vrtulník!
Odpor veřejnosti
O rok později založil Jacobsen vlastní studio. Projektoval vily, řadové domky i přímořské lázně Bellevue v kodaňské čtvrti Klampenborg s charakteristickými bílými věžičkami s modrým pruhem pro strážce pláže. Hlavní dominantou lázní měla být dokonce rozhledna s otočnou restaurací, ale ze stavby nakonec sešlo kvůli protestům veřejnosti.
Kromě na tehdejší dobu výstředních architektonických nápadů se věnoval také designu – navrhoval nábytek, lampy i uniformy zaměstnanců. Poblíž pláže vyrostlo malé sídliště Bellavista z bílých funkcionalistických domů s dynamicky tvarovanými balkony a divadelní sál s kavárnou, která funguje dodnes a nese architektovo jméno. Pokud tam zakotvíte, naservírují vám espreso v Jacobsenově slavném kávovém servisu.
Nedaleko od obytného souboru stojí benzinová pumpa firmy Texaco (nyní Uno-X), která mě okouzlila. Její zastřešení tvoří kruhová betonová skořepina podepřená sloupem, takže připomíná velkou houbu. Její plášť je obložen bílou keramikou československé výroby. Tento skvost industriální architektury byl nedávno citlivě opraven. Pumpa slouží dál automobilistům, ale v přilehlém kiosku je dnes malá kavárna s vyhlášenou zmrzlinou.
Mimochodem: kéž by se podobné rehabilitace dočkala skvělá a podobným způsobem zastřešená benzinová pumpa při bývalé výpadovce z Hradce Králové na Prahu ze 30. let, snad dílo Josefa Gočára! Ta se dnes pomalu rozpadá, přitom i její organicky tvarovaný přístřešek je evropským unikátem. Protesty konzervativní dánské veřejnosti, nepřivyklé avantgardní architektuře, vyvolaly i další Jacobsenovy stavby – elegantní nárožní funkcionalistický dům na historickém náměstí Gammeltorv v centru dánské metropole nebo radnice ve městě Aarhus.
Za války bylo Dánsko okupováno nacisty a architekt musel nakonec za dramatických okolností přeplout na malém člunu Öresundský průliv do neutrálního Švédska, aby se vyhnul rasové perzekuci.
První krabicový mrakodrap v Evropě
Po válce se vrátil a začal znovu projektovat. Navrhoval zejména rodinné domy, školy, radnice, banky nebo továrnu na čokoládu firmy Toms, ale mezinárodní ohlas mu přinesl hlavně projekt studentské koleje sv. Kateřiny v anglickém Oxfordu a první evropský "krabicový" mrakodrap – budova letecké společnosti Scandinavian Air System (SAS; 1956–1960) v Kodani s lehkým skleněným pláštěm, která se stala prototypem obdobných staveb v celé Evropě (u nás je její první obdobou někdejší palác podniku zahraničního obchodu Strojimport u stanice metra Želivského na pražských Vinohradech (dnes Casablanca Int.; arch. Zdeněk Kuna – Zdeněk Stupka – Olivier Honke-Houfek, 1962–1969). Kodaňská budova SAS oslňovala také krásným interiérem lobby se spirálním schodištěm a známými Jacobsenovými otočnými křesly "Egg" (tedy Vajíčko) a "Swan" (Labuť) nebo lampami připomínajícími tvarem obrácenou pampelišku s typickými lamelami. Architekt vlastně navrhl pro stavbu, jejíž podstatnou část tvoří hotel Radisson SAS Royal, kompletní vnitřní vybavení a také design letištního autobusu. Není proto divu, že se někdy hovoří o prvním "designhotelu" na světě.
Další Jacobsenovy projekty byly dokončeny až posmrtně jeho někdejšími spolupracovníky. Šlo o Národní banku v Kodani, radnici v německé Mohuči nebo dánskou ambasádu v Londýně. Arne Jacobsen zemřel před čtyřiceti lety – 24. března 1971. Jím navržené lampy, židle, křesla nádobí nebo vypínače se stále vyrábějí a současní návrháři je využívají podobně jako nadčasový design Josefa Hoffmanna, Marcela Breuera, Ludwiga Miese nebo Charlese Eamese.
