Manželé Balejovi, architekti i investoři tohoto domu, stáli před nelehkým úkolem. Získali nádherný pozemek: jižní svah, překrásný výhled. Ale zároveň pozemek s handicapem, jak říká architektka Šárka Sodomková (o jejím domě, který se nachází hned na druhé straně údolí, v Zadní Třebani, jsem psal v této rubrice 12. listopadu 2011 a na jejich vzájemnou podobnost ještě upozorním).
Jak správně zaseknout dům do svahu
Tím handicapem je prudký svah, takřka v úhlu 25° - zároveň problém i příležitost. Dům byl nakonec umístěn zhruba do jeho prostředku, takže pozemek rozdělil na dvě části. První sestává ze zahrady před domem, snadno přístupné z přízemí, jednotlivých pokojů dětí i ložnice rodičů. Do severní části pozemku se zase snadno vchází z druhého, společenského patra, odkud je zároveň výhled na vzdálenější horizont směrem k jihu.
Půdorys přízemí
Půdorys prního patra
Z možností pozemku vzešel i poněkud neobvyklý tvar domu. Směrem k jihu se jakoby rozpadá do několika zdánlivě samostatných částí tak, aby byl narušen nežádoucí dojem přílišné objemnosti. Dům sice nijak zvlášť rozsáhlý není, autoři si ale byli dobře vědomi kontextu drobných okolních objektů a zároveň výraznosti a nepřehlédnutelnosti stavby. Bohaté členění domu výborně schovává velkou pobytovou terasu, která je tak dobře chráněna před jihozápadním sluncem. Je navíc doplněna krásným detailem zábradlí s masivním dřevěným madlem, které přímo vybízí k opírání.
Členitá jižní fasáda dobře ukrývá terasu ve druhém patře.
Ještě více se vliv pozemku projevil na severní straně, kde je strohá, pravoúhlá kompozice hmoty narušena diagonálním seříznutím, které v podzemí plní roli opěrné zdi. Do domu se vstupuje ze západu, ze strany, kde nebylo potřeba upravovat terén a která je bližší sousedům. Tato strana také obsahuje veškeré zázemí, včetně koupelny pro hosty.
Kvůli prudkému svahu je část přízemí domu zahrabaná pod zemí. Architekti se snažili minimalizovat množství zeminy, které by bylo třeba odvézt, většinu odkopané hlíny proto přesunuli do jižní části pozemku, kde ji drží gabionová opěrná zeď. Finanční náročnost tohoto řešení byla zhruba stejná jako možný odvoz, díky němu ale zároveň došlo k částečnému srovnání pobytové zahrady.
Dům i jeho garáž s dílnou jsou si tvarově blízké.
Na opěrnou zeď navazuje dvoupodlažní objekt garáže a dílny, postavený z betonových tvárnic a ze tří stran zahrabaný pod zem. Jeho pochozí střecha je přirozenou součástí zahrady. Že se návrhu věnovali výborní architekti, často poznáte právě podle servisních objektů a podle toho, jakou jim věnovali pozornost. Ten v Zadní Třebani má díky trojici symetricky umístěných čtvercových oken v dílně takřka až monumentální charakter.
Architekti umí domy nejen navrhnout
Vnitřní prostředí domu mě nadchlo. A okamžitě jsem si vybavil již vzpomínaný dům manželů Sodomkových. Ledasco je spojuje - zasazení do prudkého svahu, umístění intimní části do přízemí a společenské do patra kvůli výhledům a oslunění, výrazné propojení domu s pozemkem a okolímpomocí rozměrných, nečleněných oken atd. V čem jsou si ale skutečně podobné, je atmosféra a jemnost detailů.
Obytné patro je prostorově velmi bohaté a to, že tu bydlí architekti, poznáte z mnoha promyšlených detailů.
Architekti umí domy nejen navrhnout, ale především - u Sodomkovýcha Balejových i s jejich početnými rodinami - výborně zabydlet. To mě napadlo, když jsem sledoval, jak je využit každý centimetr plochy. Drobné výškové rozdíly podlah dané skalnatým terénem, otevřené police a knihovny sloužící zároveň jako zábradlí, odhalené konstrukce stropů - všechny ty promyšlené detaily mi udělaly velkou radost.
Dům je plný promyšlených detailů.
Architekti se nebojí, že něco bude „vypadat blbě“ nebo že „tak se to přece nedělá“, a přicházejí s řešeními, jež by normální člověk předem odmítl. Přisvětlí si pokoje naddveřními otvory (mimochodem v krásných, velmi křehkých ocelových rámech), vestavěnou skříňovou sestavu skryjí pouze závěsem, podlahu v předsíni pokryjí betonovou stěrkou, předsíň oddělí od haly skleněnou příčkou. Nebo význam a charakter jednotlivých místností zdůrazní především podlahou - například dubové palubky jsou použity pouze v ložnicích a obytném prostoru. Vnitřní prostor domu působí velmi bohatě a členitě, což je dáno otevřeností horního patra, které takřka neobsahuje dveře, a dvoupodlažním prostorem vstupní haly.
Tmavá omítka následuje barvu kůry okolních stromů
Pozoruhodná je bezesporu vnější, velmi tmavá omítka. Od autorů se dozvídáme, že „barva fasády je odvozena z kůry místních stromů, její živá struktura je vytvořena vetřením barvy do kletovaného štuku“. Dům vznikl částečně svépomocí, autoři se tak rozhodli podstoupit riziko, které je nutné, pokud takovouto fasádu chcete realizovat. Spousta firem se totiž vzpírá dát záruku na fasádu, která obsahuje vyšší množství barevného pigmentu. Výsledky vidíme všude kolem sebe. Fasády co nejsvětlejších tónů jsou masově oblíbené, což mi připadá jako velká škoda. Tmavé domy mají něco do sebe.
FAKTA:Autoři: Daria a Tomáš Balejovi Užitná plocha: dům 147 metrů čtverečních, garáž 43 metrů čtverečních Plocha pozemku: 768 metrů čtverečních Projekt: 2004-2006 Realizace: 2006-2008 |
Neméně důležitá je pro dům střecha, tzv. pátá fasáda domu. Je pokryta štěrkovým kačírkem a ostrůvky extenzivní zeleně. Už dlouho se mi z duše protiví dogma, že do české krajiny se hodí pouze sedlové střechy, a pokud nechceme narušit její ráz, musíme je používat vždy a všude. Pokud by se chtěli samozvaní tvůrci těchto regulativů přesvědčit o jejich nesmyslnosti, doporučuji jim výlet do Hlásné Třebaně a prohlídku domu, který se do svého blízkého i širšího okolí začlenil úplně samozřejmě, bez této „nezbytnosti“.