Lidovky.cz: Jak jste se dostali ke grafice?
Robert Jansa: Oba máme vystudovanou Střední grafickou školu a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Od začátku jsme věděli, že chceme pracovat na svých projektech, že chceme vytvářet věci na kterých nám záleží a za které neseme odpovědnost sami. Spolupracujeme od roku 2005, postupně jsme založili studio Advancedesign.org, které sloužilo jako platforma ke spolupráci s různými grafiky, ilustrátory i umělci. V roce 2011 jsme se spojili se švýcarským studiem Welcometo.as – Adamem Macháčkem a Sébastienem Bohnerem. Tím vzniklo studio 2011, 2012, 2013, 2014 Designers.com. Nyní spolupracujeme na většině projektů napříč časovým pásmem, občas se stane že tak vlastně pracujeme nonstop 24 hodin denně, protože když v Praze a Lausanne spíme, tak Adam po nás opravuje chyby v Californii, kde nyní žije.
Lidovky.cz: Dostali jste ocenění v soutěži Nejkrásnější česká kniha roku. Co je pro vás grafický design a jak vnímáte knihu jako médium?
Petr Bosák: V současnosti pro nás “kniha jako médium” znamená, že jsme založili nakladatelství Quick brown fox jumps over the lazy dog, které se společně s Tranzit.cz a UMPRUM podílelo na vydání naší nové knihy Proto – Grafický design a současné umění na jejíž přípravě jsme pracovali poslední tři roky. Absolvovali jsme celý proces od první idei, přes výběr autorů, design a sazbu až po samotný prodej knih v rámci OFF programu na Bienále grafického designu v Brně. Během projektu jsme střídali různé profese a nebylo jich málo – výsledek knihy není tím médiem, ale ta cesta za výsledkem ano.
Obálka knihy Proto – Grafický design a současné umění.
Lidovky.cz: Zcela jednoduše - proč Proto? Co bylo impulzem a proč vznikla? S trochou nadsázky, šlo by říci čistě přeneseně, že mapuje „subkultury“ v grafickém designu?
Petr Bosák: Proto. Hledali jsme název, který by nejlépe vystihoval téma knihy a zároveň byl stejný v českém jazyce i v angličtině. “Proto” ve smyslu “Prototypu”, zároveň i významu “Před”. Kniha je rozdělená do tří kapitol, každá z nich reprezentuje různé situace a konfrontace prací autorů s jinými východisky, pocházející z odlišných oborů. Kniha není encyklopedií, nebo atlasem – je subjektivním editorským výběrem, záznamem příběhů v jednotlivých kapitolách a dvoustranách. První kapitola – Manifest vytváří souvislosti mezi uměleckými intervencemi do veřejného prostoru, institucionální kritikou i obecněji postojem autorů ke společnosti. Druhá kapitola – Nečitelnost ukazuje příklady přesunu sdělení od formy k příjemci. Nesrozumitelnost a nečitelnost se stávají samotnými tématy, která problematizují podstatu médií i lidské komunikace jako takové. Je to design – kapitola třetí klade otázku, zda je grafik umělcem? Je umělec designérem? Pozice obou oblastí se v této kapitole, ale i v celé knize vzájemně prolínají.
Lidovky.cz: Má ještě smysl tisknout umělecky zpracované knihy v době internetu a elektronických čteček knih?
Robert Jansa: Knihy obecně nejsou jednou kategorií, elektronické knihy, myslím, nekonkurují tištěným. Jsou to dvě rozdílná média – na určitý typ knihy se hodí více elektronická verze. Rozsáhlá tisícistránková encyklopedie světa by určitě v elektronické podobě využila dost výhod – rychlé vyhledávání, možnost přehrání videa, zoomování do map a schémat atd. A to papír nemuže nabídnout. Umělecké publikace nejsou jen o informacích, ale i o emocích, které člověk vnímá skrze objekt knihy. Smysl práce s vazbou, materiálem papíru a celým fyzickým objektem se v nejbližší budoucnosti nemůže nahradit e-knihou. Například pro letošní ročník soutěže o Nejkrásnější českou knihu roku jsme připravili grafické řešení a koncepci katalogu a společně s kurátorem Ondřejem Chrobákem řadu rozhovorů, které se i tímto tématem zabývají. Katalog vyšel poprvé i jako e-kniha a doporučujeme si ho stáhnout na Amazonu.
Lidovky.cz: Má grafický design nějaké limity?
Petr Bosák: V nejlepším případě je jediným limitem samotný obsah konkrétního výstupu. Samozřejmě jsou tu i další faktory jako zvolená technologie tisku, rozpočet projektu a omezení designéra… V případě, že se dokáže vše protnout ve správné situaci, vzniká tak výstup, který žádné limity nemá. Lze uvést příklad “vizuálního stylu”, který jsme zahrnuli do naší publikace Proto, a to plakáty pro koncerty AM 180 a Creepy Teepee, které vytváří Anežka Hošková a Jakub Hošek ručně. Pro nezasvěceného do vizuality naprosto nečitelné a chaotické sdělení, přesto plakáty perfektně fungují a v komunitě pro kterou jsou určené, plní svůj účel.
Lidovky.cz: Lze říci, jaký je teď mezinárodní či český trend v grafickém designu?
Petr Bosák: Když grafický designér začne přemýšlet o “trendu”, tak o to méně se věnuje konkrétnímu sdělení, které má zpracovat. Design ovlivňuje okolní prostředí víc, než si uvědomujeme, a je tomu i naopak – atmosféra okolí ovlivňuje design, a to myslíme, stačí. Právě “Proto” je kniha sestavená z projektů, které se nezabývají trendem, ale jsou autentickým zhmotněním konkrétního obsahu, idei, díla. A když bychom měli jmenovat něco co reprezentuje současnost grafického designu tak právě nedávno začalo v Moravské galerii v Brně 26. mezinárodní bienále grafického designu, které stojí za to navštívit.
Vizuální styl (vizitky, dopisní papíry, obálky) Plzeň - Evropské hlavní město...
Lidovky.cz: Jste poměrně malé grafické studio, přesto jste získali například zakázku k vizuálům na Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Čím jste přesvědčili?
Robert Jansa: U jakéhokoliv projektu je nejdůležitější důvěra a vzájemný respekt. Čím je projekt rozsáhlejší a spolupráce časově náročnější, tím více se projeví odlišné názory. Věříme, že i malé studio nebo jednotlivec může zpracovat i relativně velké projekty, záleží na odhodlání. Pro nás je nejdůležitější kontinuita a čitelnost rozhodnutí ze strany zadavatele.
V případě zmíněné zakázky Plzně, kde jsme vyhráli veřejnou soutěž, se díky časté obměně vedení projektu nepodařilo grafiku dotáhnout tak, jak jsme si ideálně představovali, a to co je v Plzni k vidění nyní, už není naše práce. Ale jiný příklad: pro Dům umění města Brna jsem připravovali několik let vizuální styl, plakáty, pozvánky, katalogy atd. Celý grafický styl rostl společně s tím, jak rostla instituce pod vedením bývalého ředitele Rostislava Koryčánka. Společně se podařilo připravit přesně fungující systém galerijního designu, který nebyl svázán dogmatickými pravidly a má otevřené možnosti se vyvíjet i v budoucnu.
