Nádherná architektura, nablýskaná sportoviště, všude tisíce lidí. Takový byl pohled na tamní olympiádu 2004. Řekové se dmuli chloubou a očekávali, jaký ekonomický přínos pro ně pořadatelství bude mít. Jenže po deseti letech je bilance víc než tristní. Neudržovaná sportoviště zejí prázdnotou, z někdejší pýchy a exkluzivity jde strach a stud.
Kritikové navíc poukazují na to, že právě olympiáda přispěla jako významný hřebík do rakve. Země se již několik let potácí ve finančních a ekonomických problémech. Skomírající stadiony se tak staly pomyslnou vězeňskou koulí u nohy.
Kolosální stavby, které bývají před každou olympiádou bedlivě sledovány od návrhů až po průběh výstavby a jejichž vizualizace a fotografie obletí s velkým očekáváním celý svět, se stávají pro hostitelská města často finanční pastí. Potvrzují to i odborné studie. Například univerzita v Oxfordu, která se výstavbou a účetnictvím olympiád zabývala poukazuje na to, že všechny olympiády mezi lety 1960 až 2012 překročily plánovaný rozpočet. V případě řecka bylo navýšení o 97 procent.
Již nyní se s problémy potýká brazilské Rio. To se dostal pod ostrou palbu přímo od Mezinárodního olympijského výboru, který upozornil, že město drží smutný prim v prodlevách ve výstavbě. Doposud nikdo neměl při organizaci olympiády větší problémy a prodlevy.
Zobrazit celou fotogaleriiProhlédněte si pohodlně všechny fotografie |